PANSTVÍ Hrochův Týnec

Panství Hrochův Týnec.

Dříve,než se začnu zabývat historií panství Hrochovotejnického,je potřeba si určit,čeho všeho chci dosáhnout.Zpočátku bylo sice mou prioritou studium rodopisné,brzy však se ukázalo,že bez hlubšího pohledu prostřednictvím dalších zdrojů než jsou matriky,nemohu dosáhnout kýženého výsledku.Chci-li se tedy zabývat hlubším genealogickým výzkumem,je potřeba využít v plné míře kromě matrik nejen gruntovních knih a dalšího archivního materiálu ale i regionální literatury vydávané na přelomu 19. a 20. století.Právě tyto jsou zdrojem informací dnes již nedostupných.Žel oblastí panství ,které je předmětem mého zájmu,se právě mnoho vlasteneckých regionálních historiků nezabývalo.Světlou výjimkou jsou Václav Hanus a jeho Chrudimsko a Nasavrcko IV.díl (1926,Výbor ku popisu okresu chrudimského a nasavrckého.) a Jan Roček jehož Paměti Trojovic a Dějiny města Hrochova Týnce se přímo dotýkají předmětu mého studia a budu z nich bohatě čerpat..Bohužel Jan Roček paradoxně neměl ve své době přístup do archivu panství(r.1888) a o to jsou jeho díla ochuzena.Aby bádání neztratilo na přehlednosti,je nutné rozdělit ho do několika okruhů a ty se pak pokusit kombinovat.Nepůjde jen o to,dostat se v hledání svých předků co nejdál do minulosti,ale pokusit se zjistit demografický stav obyvatelstva 17 a 18 století. To předpokládá znalost tehdejších poměrů na vsích a vztahy s vrchností celého panství. Na pozadí dějinných událostí obecnějšího charakteru to se vší určitostí povede k hlubšímu pochopení tehdejší doby a konání našich předků, čímž se vyvaruji zjednodušeného pohledu na věc ve stylu narodil se- oženil se – zemřel.

Po delším uvažování rozhodl jsem se rozdělit okruhy bádání následovně :

Začátek 17 stol.- 1652
Z pohledu mého výzkumu může tento okruh být nazván také archaickým,.nebotˇsem budou zahrnuty nejstarší zmínky o předmětné oblasti.Pokusím se soustředit sem informace o obyvatelstvu, at´už by se jednalo o jeho počet,počet rodin či jeho sociální zařazení.Jsem si při tom vědom,že písemných materiálů alespoň ze začátku tohoto období je poskrovnu a pokud je,nalézá se převážně v Národním archívu v Praze,čímž se jeho dostupnost pro mě snižuje.(díky Lence Kristiánové však se nejedná o žádnou tragédii,o tom bude ještě řeč).Právě zde je však možno čerpat z uvedených zdrojů našich národopisců.Největší pomocí,jakýmsi startovacím výstřelem,je však bezproblémově dostupné vydání Soupisu poddaných dle víry z roku 1652 a index Rulle Ferdinandovi z roku 1654.Následují nejstarší matriky Hrochova Týnce(od r. 1652) a Matrika Trojovická(od roku 1665) a Řepnická (od r. 1665),které přímo navazují na tyto zdroje.

Matriky 1652 – 1780
Nejdůležitějším zdrojem potřebným pro každého rodopisce jsou bezpochyby matriky.Poskytují množství materiálu nejen o narozených,oddaných a zemřelých,ale leckdy nám ukáží i rodinné vztahy a příbuznosti prostřednictvím uváděných svědků.Zajímavé je, že byť čitelnost a sdělnost matrik je závislá na pisateli záznamů,kvalita se obecně zhoršuje stylem čím mladší,tím horší.Je to určitě dáno tím že po 30-ti leté válce noví katoličtí kněží příliš nedbali na své povinnosti ,asi z přemíry starostí o své ovečky .Potože mnohdy pocházeli z různých koutů Evropy,neměli k českému jazyku ani k obyvatelstvu z většiny násilně rekatolizovanému žádný vztah .Tak bývají zápisy v matrikách nečitelné,mnohdy v německém a latinském jazyku a bídně vedené. Popisem matrik a jejich využití se však zabývá rozsáhlá genealogická literatura a není proto důvod opakovat již mnohokrát napsané..

Gruntovní knihy z r. 1719
Gruntovní knihy obsahují velké množství informací a mohou být zásadním přínosem pro moje bádání.Je to ovšem podmíněno někdy náročným překladem a především správnou interpretací,což bývá kamenem úrazu.Znalost místních poměrů je téměř nezbytná,nebotˇneexistoval žádný jednotný muster,podle kterého by jednalo každé panství.Bohužel, nejlepší literatura zabývající se touto problematikou ,řeší prioritně stav v jiných regionech(Věra Kosinová,Dr.Miloslav Volf,Vladimír Procházka…..) a tak jediným zdrojem,kromě V.Hanuše,který mě pomohl při interpretacích gruntovních záznamů, je rosnický(Rosnice,obec nedaleko H.Králové,fara Všestary) kronikář Bohuslav Tuhý.