---

---

---

PAMĚTI TROJOVIC část III

- 53 –

Rok 1909

18. listopadu povolena při zdejší dvojtřídní škole zatímní pobočka, ve které se začalo učiti
l. prosince.

Roku toho rozšířily se hojnou mírou v obci spalničky a příušnice.

Rok 1910

V květnu roku tohoto byla volba nové místní školní rady. Zvoleni byli členové:
Fr. Šafařík (předseda), říd. učitel Jos. Jarolím, Josef Jelínek, rolník v Trojovicích, Vladislav Sádovský, rolník v Trojovicích, Jan Sokol, rolník v Trojovicích, Jan Hes, rolník v Přestavlkách,
Fr. Říha, rolník v Přestavlkách a Fr. Horáček, ředitel velkostatku v Přestavlkách.

V březnu vysázeny lípy na cvičišti u škol. budovy.

V témže měsíci opravila obec na svůj náklad filiální kostel. Oprava zadána staviteli p. Fr. Fialovi z Hlinska. Peníze opatřeny 100% přirážkou kostelní, dobrovolnými dary a sbírkami.

Obce: Přestavlky a Zájezdec nepřispěly ničím ku opravě.

Rok 1911

V lednu vykonáno sčítání lidu a užitečného zvířectva dle stavu 31. prosince 1910.

V Trojovicích napočítáno: 198 mužů
206 žen
dohromady: 404 osoby

Ze zvířat napočítáno: 21 ks koní
232 ks hov. dob.
26 ks koz
128 ks vepřů
859 ks slepic
145 ks hus
dohromady: 1 411 ks dobytka

Na jaře započato se stavbou nové okres. silnice z Trojovic do Nabočan, kde spojí se s okresní silnicí vedoucí do Kočí. Silnicí touto umožnilo se kratší spojení obce s městem Chrudimí.
Celkový náklad na silnici byl Kč …….. , z čehož připadlo na Trojovice Kč……. .

V březnu postaven železný ozdobný plot kolem kostela, a prostranství urovnáno a parkovitě křovinami vysázeno.
- 54 -

13. června konány volby do říšské rady. Za venkovské okresy Chrudim – Čáslav ucházeli se o mandát poslanecký
za stranu křest. sociální ……… Fr. Šabata
za stranu agrární ………………. Dr. Fr. Hnídek
za stranu sociál. demokr. ……… Fer. Jirásek

Při volbě v obci dostal Fr. Šabata 55 hlasů
Dr.Fr. Hnídek 21 hlasů
F. Jirásek 3 hlasy
V celém volebním okrese Fr. Šabata 3 598 hlasů
Dr. Fr. Hnídek 4 712 hlasů
F. Jirásek 3 688 hlasů
z odevzdaných platných 12 023 hlasů.

Poněvadž žádný z nich nedosáhl nadpoloviční většiny, byla vypsána užší volba mezi
Dr. Fr. Hnídkem a Fer. Jiráskem.

20. června vykonána v obci užší volba, při které obdržel
Ferd. Jirásek 49 hlasů
Dr. Hnídek 24 hlasy
Při volbě v celém okrese dostal Ferd. Jirásek 5 824 hlasy
Dr Hnídek 5 707 hlasů
Zvolen byl tedy Ferd. Jirásek většinou 117 hlasů.

Shlédl: 29. 3. 1925
Prof. Ant.Vorreisky,
okr. šk. inspektor

Rok 1912

26. června přeměněna zatímní pobočka zdejší školy v defin. třídu postupnou.

Na podzim vypukla válka Bulharska, Srbska, Černé Hory a Řecka proti Turecku, která skončila úplnou porážkou Turecka na jaře roku 1913.

V obci během roku toho nestalo se nic pamětihodného.

Za to doba pozdější vyznamenává se mnohými vzrušujícími událostmi, které podrobně popsány jsou ve školní kronice.

- 55 -

Rok 1914

28. června
zastřelen v Sarajevu arcivévoda Fr. Ferdinand a jeho choť vévodkyně Hohenbergová.

26. července nařízena částečná mobilizace 8 armádních sborů a l. výzvy domobrany.

28. července vypovězena válka Srbsku.
Během 24 hodin po uveřejnění mobilisace museli všickni, kdo náleželi k aktivnímu vojsku a
k l. výzvě domobrany až do 37. roků dostaviti se ku svým plukům.

3l. července vyhlášena všeobecná mobilisace pozemní a námořní moci říše Rakouskouherské.

Císař František Josef I. vydal válečný manifest, všem národům říše, v němž se oznamuje, že Rakousko-Uhersko spojilo se s Německem a vystoupilo válečně proti Srbsku, Rusku, Francii, Anglii, Černé Hoře a Japonsku.

Ostatní evropské státy mimo Belgii zůstaly neutrálními.

Po vyvěšení mobilisační vyhlášky nastal v obci velký rozruch. Očekávalo se sice hned po zastřelení Fr. Ferdinanda, že nastanou politické zápletky, ale všeobecná mobilisace překvapila všechny. Tvořily se hloučky lidí, rokovalo se o tom, jak dlouho může vojna trvati. Jedni tvrdili, že do zimy bude všecko skončeno, jiní zase obávali se dlouhé války.

V rodinách těch, kteří museli odejíti k plukům bylo smutno.

Hned druhého dne po vyvěšení mobilisace odešli ku svým plukům:

Cepl Josef, Králík Bohumil, Melichovký Jos., Melichovský Frant., Michalec Fr., Kopecký Fr., Karel Sokol, Novák Jar., Dostál Fr., Dostál Lad., Štěpánek Václav, Netušil Jiří, Sádovský Matěj, Šafařík Jos,, Šafařík Ladisl., Bleha Fr., Ročeň Al. ml., Novotný Jos., Šrámek Václav, Sládek Jos., Vaňásek Čeněk, Chvojka Jan, Nermuť Václ., Borovec St., Šťovíček Fr., Šťovíček Rud., Teplý Fr., Boh. Jelínek, Vacek Fr., Jelínek Vinc., Habětínek Rudolf, Sobotka Ant., Vondra Ant., Matouš Alois, Aug. Sokol, Mareš Fr., Kratochvíl Leop., Kysela Ed., Bleha Fr., Kysela Fr. č. 55, Kysela Fr. ml. 34, Zlesák Jos., Zlesák Fr., Rybenský Jos., Pelikán Fr., ml., Pilný Josef ml.,Veselý Fr., Kysela K. čís. 34, Malý Jos., Komárek Vac., Komárek Fr.,
Beck Ant., Dvořák Aug.

- 56 -

Životopis narukovaných vojáků ve válce.

Vladislav Sadovský, rolník, narozen l. července1872 ve Svratouchu.
Po vyhlášení mobilisace odešel 9. září 1914 ku 92. praporu zeměbrany do Tupadel u Čáslavě. Odtud po 4 nedělích odejel do Vídně, kde přidělen ku strážnímu oddělení. Tam zůstal
do 6. října 1915, kdy odejel s pochodovou setninou na srbské bojiště.

Postupoval proti Bělehradu, odtud směrem k Čašaku, kde byl přítomen první srážce se Srby. Srbové jsouce odraženi ustupovali a on s vojskem rakouským postupoval za nimi.
Účastnil se činně bojů u Javorníka, Dubové a za vesnicí Uglení.

V únoru po kapitulaci Černé hory postupoval po l6 dní do Sarajeva, odkud po týdenním pobytu odejel s vlakem přes Bos. Brod, Budapest, Dukelským průsmykem do Kovelu v Rus. Polsku.
Do zákopů u Čatoriska přišel 19. 3. 1916, kde setrval do 6. července 1916. Téhož dne při prudkém útoků Rusů padl do zajetí.

S ostatními zajatci odveden byl pochodem do Sarna a odtud vlakem do zajateckého tábora v Kyjevě. Po krátkém pobytu v Táboře byl přidělen ku hospodářským pracím v Alexandrii
u Černého Moře, kde pracoval v cukrovaru. Tam zůstal do února 1918.

Poněvadž následkem revolučních poměrů, které počínaly se v ruském lidu čím dále tím více zmáhati, si nikdo zajatců nevšímal, nikdo se o ně nestaral, odešel se skupinou zajatců do
Proskurova, a odtud po čtrnáctidenním pochodu do Tarnopole, kde stála rakouská armáda.
Po výslechu zařaděn znovu do rakouského vojska a poslán do pozorovací stanice v Uhrách a později do Prahy, kde byl zařaděn ku 12 zembr. pluku a poslán ku strážní setnině do Teresina, kde setrval až do převratu.

Dvořák Augustin nar. R. 1883 v Lipci.
Po vyhlášení mobilisace odešel ihned 26. července 1917 do Čáslavě k 12. zmbr. pluku,
23. května 19l5 odejel do Velké Kaniže v Uhrách, kde byl přidělen ku strážnímu praporu.

V září 19l7 jako nemocný trachomem odvezen byl do nemocnice v Nitře a po 2 měsících
do trach. oddělení karanténní nemocnice v Pardubicích, později do rekonvalescentní nemocnice v Čáslavi, kde zůstal do převratu.

Antonín Beck, rolník v Trojovicích narozen 12/5 1865 ve Velkolánsku u Dašic.
Po vyhlášení mobilisace odveden v 50 letech 15. září 1915 a narukoval 2l. ledna do Čáslavi
ku 30 domobraneckému pluku.

Po výcviku poslán 8/2 1916 ku dělostřeleckému pluku do Hradce Kr., kde zůstal do 28. října 1916.
Byl propuštěn na neurčitou dovolenou na hospod. práce.

Leopold Kratochvíl narozen r. 1870 v Chrudimi.
V lednu 1916 narukoval do Velké Kaniže, kde byl přidělen ku strážnímu oddělení. Odtud odešel do Krakova a do Stryje a St. Sambova, jsa přidělen ku stavební setnině.

Jako řezník přidělen k nákupnímu oddělení do Donavatry v Rumunsku. Z Rumunska odešel do Kovneuburku, kde setrval do převratu.
- 57 -

Josef Sládek, kolář, narozen r. 1878.
Po vyhlášení mobilisace narukoval 27. července 1914 do Čáslavi ku 12 pluku zeměbrany.
Odtud odešel začátkem srpna na ruské bojiště u Sandoměřě. Při ofensivě Rusů na podzim 1914 ustupoval s rakouským vojskem směrem ku Krakovu. Když ofensiva Rusů byla zastavena, postupoval znovu proti Rusům. Onemocněl a byl dovezen do nemocnice v Čáslavi, kde zůstal
do 15. května 1915. Po svém uzdravení byl poslán jako instruktor nově narukovaných 50tiletých branců 12 pěšího pluku do Kaniže. Službu tu konal do ledna 1916.

Po absolvování dělostřeleckého kursu v Šoproni byl přidělen ku pochodové setnině a odešel do Kovelu v rus. Polsku. Po šestitýdenním pobytu odešel s plukem do zákopů u Častořiška.
Po půldruhém měsíci přeložen do zálohy v Naměvičích.

Při ofensivě ruské v červnu 1916 byl 9. 6. u Kolku zajat a odveden do Rudkovky v Czermkovské gubernii. V zajetí dělal řemeslo kolářské ve velkostatku v Rudkovce. Tam zůstal do 2/2 1918.

Při vypuknutí revoluce, když nikdo se o zajatce nestaral, odešla skupina zajatců do Radzemuvillova. Tam zadrženi byli ruským vojskem a vyzváni, aby vstoupili do ruské revoluční armády. Nikdo se však nepřihlásil. Odešli potom do Brodu, kde je po míru Brest-litevském převedli sami Rusové přes svoje zákopy na rakouskou stranu, kde zabrali je hned říští Němci a transportovali do Lvova, kde znovu zařaděni a posláni do Vel. Kaniže. Po půldruhém měsíci dostal dovolenou na polní práce. Dříve než byl povolán zpět k vojsku nastal převrat.

Jindřich Polívka, def. učitel narozen 5/7 1899 v Nabočanech.
Odveden v únoru 1917 a narukoval téhož roku v březnu k pěš. pluku čís. 2l do Jageru v Uhrách.
Po výcviku zařaděn k pochodové setnině, se kterou odejel na italské bojiště. Po čtyřměsíčním pobytu na frontě onemocněl a odvezen do karanténní nemocnice v Pardubicích.

Po uzdravení poslán znovu ke pluku do Jageru, odtud k superarbitraci do Košic, kde uznán k službě ve zbrani neschopným a přidělen štábní setnině v Jageru.
V září 1918 dostal měsíční dovolenou. Než dovolená vypršela, nastal převrat.

Bohumil Jelínek narozen 1898 a odveden r. 1916.
Narukoval 11/5 1916 do Vel. Kaniže. S 38. pěším plukem odejel na italské bojiště.
Zúčastnil se bojů na Soči a u Gorice. V zákopech byl 26 měsíců.

Při 10 ofensivě rakouského vojska byl v předních zákopech 21. pěší pluk. V druhé linii zákopů byl pluk čís. 11, ku kterému byl Jelínek přidělen jako záloha v kavernách. Při protiútoku Italů byl vzat celý 21 pluk do zajetí. Italové obklopili celý úsek a prohlásili i celý pluk 11 za zajatce. 21 pluk byl dopraven na italskou stranu. Zajatý pluk čís. 11 nemohl však býti transportován, poněvadž kaverny byly ostřelovány rakouským vojskem. V noci na to přirazil 91. p. pluk a Italové museli ustoupiti.

Stravování bylo postupně stále špatnější. Pro 8 mužů jeden bochníček chleba na den. Ráno černá káva z pražených žaludů nebo neslaná pražená polévka. V poledne fasole, polenta, makaroni, tak málo, že nestačilo k nasycení. Dvakráte týdně koňské maso. Chléb se pekl z kukuřičné nebo ovesné mouky s přimísenými otrubami.

- 58 -

Vladislav Šafařík narozen r. 1898.
Odveden r. 1916 tedy v 18 letech. Narukoval 11. 5. 1916.
Po výcviku v Kaniži v Uhrách odejel s 27. pochod. praporem do Strachoslavě u Cholmu
v Rus. Polsku. Do zákopů přišel v květnu u Hulevicz na Stochodu, kde byl poměrný klid.

Po míru Brest-litevském odejel v r. 1918 v únoru na italské bojiště do již. Tyrol, kde v červnu t.r. zúčastnil se ofensivy proti Italům. Rakouské vojsko vniklo až do třetích zákopů italských.
Poněvadž 12. pěší pluk, ku kterému byl přidělen, byl při této ofensivě rozprášen, nahrazen byl bosenským plukem.

Šafařík v té době onemocněl a byl odvezen do Hallu v Tyrolích a později do Vídně. Po vyléčení dostal čtyřnedělní dovolenou, ze které se k vojsku nevrátil, poněvadž nastal převrat.

Josef Šafařík nar. 1899 odveden r. 1917 také v 18 letech.
Po výcviku v Egru v Uhrách přidělen pracovní setnině, se kterou odejel do Černomejlu v Kraňsku,
později do Cividale u Udine v Italii, kde zůstal až do převratu. Setnina nastoupila zpáteční pochod. Po šestidenním pochodu, ohrožováni jsouce střelbou Italů, jeli ze stanice Santa Lucia přes Lublaň do Čech.

František Teplý, říd. uč. narozen r. 1871
narukoval jako rak. poručík r. 1915 tedy ve 44 letech do Litoměřic.
Jako velitel strážní setniny poslán byl do Vel. Kaniže. Na jaře r. 1916 odejel přivzíti velitelství pracovní zajatecké setniny 636 do Leduchova u Kamenice Podolského v Ukrajině. Později převzal velitelství zajatecké setniny 663 v Stojanově.

Když Rusové o svatod. svátcích prorazili rakouskou frontu u Lucku, ustoupil se svojí setninou a zůstal s ní v Bakonezycích u Přemyšlu. Po osmi měsíčním pobytu poslán se svojí setninou na stavbu strateg. silnice Vlad. Wol., - Ustilug. A od té chvíle byl posílán na různá místa v Ruském Polsku, kde stavěna byla buď dráha nebo silnice.

Po míru v Brestu-lit. rozdělávala jeho setnina dřevěné budovy v Rogozné, kde z nich postaveny celé vesnice. Rozdělaný materiál byl nakládán na vlaky a posílán do Lvova nebo Krakova.
Po jmenování nadporučíkem převzal velitelství zajatecké setniny Italů ve Vladimíru Wol. V září
r. 1918 poslána setnina ku stavbě silnice Ustilug Czernieczyn.

Prvního listopadu přijel jízdný kurýr z Vladimíru Wol. s oznámením, že nastal u nás v Čechách převrat. Československo prohlásilo 28. října 1918 svoji samostatnost a ve Vladimíru Wol. se utvořila „Národní rada“, která nařizuje, aby nejstarší důstojník, Čech, shromáždil české a slovenské vojenské oddíly a odvedl je do Vladimíru. Podobný rozkaz dostali i důstojníci jiných národností.

Nadpor. Teplý jako nejstarší důstojník Čech převzal velení nad 400 Čechy a Slováky, kteří v Ustilugu a okolí byli.

Ve Varšavě utvořila se zatímní vláda pro rus. Polsko, která 2. listopadu 1918 vyslala do Ustilugu parlamentář, který jménem varšavské vlády prohlásil, že dovolí odchod vojenských oddílů, když odevzdány budou veškeré zbraně a zásoby legionářům polským na levém břehu Bugu.

- 59 -

Důstojnictvo odmítlo tuto nabídku a dalo polského parlamentáře pod eskortou dopraviti na levý břeh Bugu.

Mosty na pravém břehu obsazeny vojskem, aby legionáři polští nemohli do Ustilugu vniknouti.
300 zajatců Italů dostalo zbraně a celá posádka kolem 1 000 mužů shromážila se i s trénem pod zbraní na náměstí 3. listopadu a nastoupila o 1 hod. odpol. pochod do Vladimíru W. kam kolem
7 hod. večer bez nehody dorazila. Ve velkých kozáckých kasárnách shromážděno bylo již vojsko z okolí Vladimíru mezi nimž bylo kolem 3 000 Čechoslováků. Poněvadž nebylo dostatek vagonů a lokomotiv, muselo vojsko čekati celé 3 neděle než mohla býti nastoupena cesta domů.

Ešalony projíždějící územím patřícím k zatímní vládě varšavské a později krakovské, byly často zadržovány a žádáno o vydání zbraní a zásob. Poněvadž však polské posádky na stanicích byly slabé, vynutily si ešalony průjezd pohrůžkou, že užito bude zbraní. Cesta Vladimír W – Praha trvala celých 10 dní.

Poznamenati dlužno, že s námi konala tuto dobrodružnou cestu i dcera známého sokolského žup starosty JW Pipicha, která právě v době té byla na návštěvě u svého muže ve Vladimíru W.

Vojsko přivezlo do Prahy 1 000 000 Kč, které odvedli jednotliví velitelé setnin, l vagon léčiv a obvazů, 3 000 pušek, l vagon nábojů, l vagon sádla, 12 vybraných koní, 6 strojních pušek, což jistě přišlo mladé republice vhod.

Rudolf Habětínek
Narukoval 15/2 1915 do Čáslavě a brzy potom odešel s plukem do Přemyšlu. Odtud postupoval s bojovou setninou přes Kovel. Účastnil se mnohých bojů a byl v listopadu 1917 u Dubňaku nedaleko Kovelu raněn. Po vyléčení poslán na dočasnou dovolenou, ve které setrval do konce války.

Dostál Fr. st. narozen r. 1871
Narukoval do Melku. Později odešel jako kuchař ku pracovnímu oddělení do Klosterneuburku, kde setrval do konce války.

Rudolf Šťovíček
Narukoval v den mobilisace do Jičína k 74 p. p. Poslán na srbskou frontu. První boj se Srby prodělal u Šabace. Postupoval s plukem do Bělehradu. Při opětném útoku Srbů na Bělehrad ustoupil jeho pluk přes Sávu do Zemuně.

Při dalším ústupu podél Sávy přepaden byl pluk slavnou demonskou divizí srbskou, ale útok ten byl vítězně odražen a velká část této divise zajata.

V roce 1915 poslán na ruskou frontu. Bojoval v Karpatech, kde byl raněn 14. 2. do nohy. Po vyléčení přidělen ku vozatajstvu, u kterého setrval do roku 1917. V srpnu t.r. poslán na italskou frontu u Gorlice. Postupoval dále k Piavě, kde byl zajat a dopraven do zajateckého tábora u Verony. Po převratu byl italskou vládou poslán 1. května 1919 jako invalida domů.

- 60 -

+ František Zlesák
narukoval v listopadu 1915 jsa 20 r. stár. Po výcviku poslán na ruskou frontu do Karpat,
kde 18. února 1916 padl.

František Vacek
Narukoval hned po vyhlášení mobilisace k 21. p.p., 9. polním praporem odejel do Stanislavě a postupoval v armádou generála Dankla k Brodům a dále k Rus. Pozamcze. Po prudkém protiútoku Rusů ustupoval přes Přemyšl, Sanok, Drohobycz do Karpat. Když Rusové byli v Karpatech zadrženi a ustupovali, byl u Radymna raněn a odvezen do nemocnice v Celovci. Po vyléčení zařaděn k náhr. setnině a s pochodovým praporem čís. 19 odešel z Egeru v Uhrách do Brixenu na italskou frontu. V květnové ofensivě r. 1916 bojoval u Tridentu a Asieru. Později poslán na pobřežní frontu u Terstu, kde byl v 11 ofensivě zajat a odvezen do zajateckého tábora na ostrov Sicilii.

Po převratu poslán italskou vládou v r. 1918 domů. Zařaděn byl k 27 domobr. praporu českoslov.
a vyslán ku ochraně hranic mezi Moravou a Dol. Rakousy.

Fr. Kysela čís. 34
Odveden v 18 letech r. 1916. Po výcviku přidělen jako strojník do zbrojoviky ve Štyru.

V r. 1917 odešel s 13 drag. plukem na italské bojiště do Pavie u Udine, kde prodělal některé boje.

Po 11. ofensivě byl přidělen k údernému pluku a poslán ku výcviku vrhání plamenů.
V srpnu r. 1918 odešel do Albanie. Po měsíčním pochodu na frontu u Ochridy a po třídenní pobytu v zákopech ustupoval 28. září 1918 směrem k Tiranu. Odtud jako nemocný poslán do Rjeky a později do Prahy, kde dočkal se převratu.

Jiří Netušil
Narukoval ihned po vyhlášení mobilisace do Mýta. S 22 pěším praporem odešel do Krakova a později do Rávy Ruské. Zúčastnil se obléhání pevnosti Ivangorodu, dále bojů na Saně u Lublina, Kovelu, Rovna. Při útoku byl kozáckou sotní odříznut od praporu s kuchyní a 6 muži. Ukrývali se po 10 dní v lese a v bažinách a při ústupu Rusů nalezl svůj prapor.

Velké boje prodělal na Bugu u vesnice Kolku, kde padla téměř polovin 30 praporu. Mezi padlými byl také Fr. Veselý z Trojovic. Druhá polovina 30. praporu přešla dobrovolně k Rusům.

V r. 1918 zařaděn do zeměbr. pluku čís. 30 a poslán do Tulmu, kde vykonával různé služby do převratu.

+ František Veselý
narukoval r. 1917 jako osmnáctiletý hoch. Byl po krátkém výcviku zařaděn do 30 pěšího praporu a poslán na frontu. V bojích na Bugu u vesnice Kolku padl.

Doma zůstala stará matka, výdělku neschopna bez jmění, která spoléhala, že Frantík, který svou matku měl velmi rád, bude živiti.

- 61 -

(Pokračování se str. 113 originálu kroniky)

+ Karel Kysela narozen 9. května 1896.
Narukoval v 19 letech ku pěšímu pluku č. 21 do Kutné Hory v dubnu 1915. Po šestinedělním výcviku v Egru v Uhrách poslán do pole na ruskou frontu do Karpat.

Při přesunu vojsk po odražení Rusů z Karpat poslán na rumunskou frontu.
Padl do zajetí a zemřel v zajatecké táboře Tara-Lipole v Rumunsku.

+ Josef Pilný narozen 14. ledna 1896
Narukoval taktéž v 19 roce do Egru r. 1915. Po krátkém výcviku přidělen k vykonávání strážní služby do Korutan na italskou frontu. Později zařaděn k hudbě a poslán na ruskou frontu do Volyni. Tam však nebyl dlouho. Po 14 dnech poslán znovu na italskou frontu u Gorice, kde setrval v bitevní čáře asi měsíc. Byl přidělen k zásobovacímu sboru a poslán opětně na rumunskou frontu, kde postupoval za bitevní čárou až do Odobesti – Fokšany.

Znovu poslán na italskou frontu, kde v poslední ofensivě v září padl u města Saneta Lucia .
Pouze 2 Češi padli v tomto boji a společně pochováni jsou u vesnice Dobročník u Saneta Lucia.

+ Josef Jehlička narozen r. 1887
Narukoval ihned po vyhlášení mobilisace a s prvními pluky odešel na ruskou frontu. V prvních bojích u Lvova byl raněn, zajat a dopraven do nemocnice v Moskvě. Po vyléčení poslán do zajateckého tábora v Beresovce u jezera Bajkalského.

Vstoupil do legií a účastnil se celé anabase do Vladivostoku. Roku 1919 jel s transportem přes Šanghaj domů. Přivezl si však zárodky tuberkulosy a zemřel za krátkou dobu po svém příjezdu
2. července 1920. Pochován jest na Olšanech v Praze.

+ Josef Malý narukoval hned 26. července 1914 a byl poslán na srbskou frontu ku Bělehradu. Při ústupu rakouské armády byl zajat a odvezen do zajateckého tábora v Niši, později do Kragujevace a Kumanova.

Poslední zprávy došly od něho v r. 1917 z Kumanova. Od té doby jest nezvěstný. Jistě podlehl útrapám dlouhých cest a vražedného podnebí.

+ Josef Nermuť narozen 18/1 1869.
Narukoval v březnu 1916. Poslán do Vel. Kaniže a odtud po krátké době do etap na ruskou frontu do Kovelu.

V Tarnopolu onemocněl a poslán na 14ti denní dovolenou. Poněvadž se nemoc doma nelepšila odešel do nemocnice v Chrudimi, kde zemřel 24. září 1918.

+ Jaroslav Štěpánek
Narukoval r. 1915. Po výcviku v Čáslavi poslán na italské bojiště, kde padl. Kdy a jak jest neznámo.

- 62 -

Rok 1915

V době této nestalo se v obci nic pozoruhodného.

Úřady nutily občanstvo k upisování válečných půjček. Ustanoveno bylo učitelstvo, by tuto nevděčnou funkci provádělo a občany k upisování nutilo. Okresní správy politické vyhrožovaly občanům, kteří dočasně sproštěni byly povinnosti vojenské, že budou povoláni k činné službě, jest-li válečnou půjčku neupíší.

Na základě tohoto nátlaku upsalo občanstvo v Trojovicích a Přestavlkách 29 000 Kč na
III. válečnou půjčku a 2 000 Kč na IV. válečnou půjčku.

Elektrisace obce

V roce 1914 – 1915 provedena v obci elektrisace. Při počátku jevil se o elektrisaci obce malý zájem. Mnozí agitovali i proti zavedení elektr. světa a pohonu vypravujíce, že blesk bude bíti
do drátů, že budou často požáry, že elektřina zabíjí lidi atd.

Přes všechnu nepříznivou agitaci utvořilo se družstvo, které při svém založení čítalo 9 členů.

Elektrárna města Pardubic postavila primerní kabel z Pardubic k Nemošicům, Ostřešanům,
Hr. Týnci a k Chrasti s odbočkou do Kočí. Obec Přestavlky a Zájezdec nepřihlásily se ku elektrisaci. Měl býti tedy kabel veden z Hr. Týnce přímo do Trojovic.

Na žádost jednatele utvořeného Svazu obcí Fr. Teplého, který za obce ty slíbil, že v krátké době také se připojí, veden byl kabel z Hrochova Týnce do Přestavlk, Zájezdce a odtud přes Chrašice do Chrasti.

Ze Zájezdce položen kabel po stežníku k lávce, pod lávkou v ocelové rouře a dále po levém břehu řeky, uličkou mezi domem pí. Malé a p. Sobotky na roh domu pana Cepla, po silnici ku transformátoru a odtud po dvoře a zahradě p. Chvojky (tzv. malého) po polích na cestu vedoucí od kříže do Honbic.

Sekunderní síť prováděla firma Alois Duda, elektrotechnická továrna v Praze.

Po kollaudaci sítě a upravení účtu zjištěn náklad na celé zařízení i s přípojkami a elektroměry
na 7 186 Kč 18 h.

Již během práce hlásili se mnozí za členy družstva, takže koncem roku 1914 mělo družstvo již
19 členů a koncem r. 1915 dostoupil počet na 30 členů.

Ponenáhlu počali i ti největší odpůrcové poznávati výhodu elektrického proudu v hospodářství
a živnostech a hlásili se za členy.

Během války však byl nedostatek materiálu a tak ti, kteří do konce roku 1915 nepřistoupili za členy trpce zakoušeli nedostatkem světla, poněvadž i petrolej byl pouze na lístky vydáván v míře nedostatečné.
- 63 -

Po válce, když elektrotechnický materiál byl uvolněn, elektrisovali svoje usedlosti ti, kteří nejvíce
před válkou proti elektrisaci agitovali nebo ti, kteří nejevili dosti porozumění říkajíce, že mají
žentoury a elektriku nepotřebují. Za tuto svoji umíněnost byli potrestání také tím, že zaplatili za přípojky, elektroměry, motory l0x větší obnosy než před válkou.

Elektromotor 3HP s celou výpravou stál před válkou 500 Kč, po válce 4 600 – 4 900 Kč.

Podobné chyby dopustily se celé obce, které před válkou elektrické zařízení neprovedly.
Primerní kabel, který pro přihlásivší se obce byl v r. 1914 postaven, stál 1 km i s položením
6 200 Kč, obnos potřebný celkem pro všechny obce 240 000 Kč vypůjčen na levný 5% úrok a 1 % amortisace.

Po válce mnohé obce taktéž žádaly za připojení.
Musely však potřebný kabel postaviti na své útraty. Ceny rapidně stoupaly a tak obce, které
v r. 1920 elektrisovaly, byly nuceny zaplatiti na 1 km kabelu s položením 90 000 Kč.
Ceny za instalace soukromé a sekunderní sítě enormě stouply a tak obce tyto, aby investovaný náklad mohly amortisovati, byly nuceny prodávati 1 kWh proudu až za 8 Kč. Naproti tomu nestoupla cena proudu v obcích, které před válkou elektrické zařízení provedly přes 2 K 60 h
za l kWh.

Rok 1917

Poněvadž vláda potřebovala na další vedení války peníze, vypsala novou válečnou půjčku
V. a VI.
Přičiněním řídícího učitele Josefa Jarolíma, který byl jmenován důvěrníkem okres. hejtmanství
upsáno bylo v Trojovicích na tyto půjčky 65 700 Kč.

V měsíci únoru sňaty byly s věže zdejšího kostela dva zvony, aby jich použito bylo k účelům válečným.

Do zajetí v Rusku dostali se tohoto roku vojíni:
Sadovký Vl., Sládek Jos., kolář, Kysela Fr. čís. 55 a do zajetí italského Vacek Fr.

Shlédl 11. VI. 1928 An .Worreisky, okr. šk. insp.

Smrt císaře Fr. Josefa
22. listopadu 1916 zemřel císař František Josef. Úřady nařizovaly, aby konány byly proslovy
o životě jeho a o jeho zásluhách o říši Rakousko-uherskou a specielně o zásluhách, kterých si
získal o povznešení Čech a Moravy.

Obecenstvo nijak nezarmucovala tato událost, ba spíše cítilo určité ulehčení, poněvadž se soudilo,
že nástupce jeho Karel nejsa vázán smlouvou a osobním souručenstvím s Německem, uzavře separátní mír s Ruskem a Itálií. On sám pro svoji osobu snad by byl této myšlence přál. Okolnosti a hlavně dvorní kamarila, která stále doufala ve vítězství Rakouska, byla silnější a Karel donucen vésti válku dále.
- 64 -

Manifest císaře Karla
Vydal v tom smyslu také manifest, ve kterém stojí mezi jiným:
Ještě není dosažen cíl, ještě není zlomena zběsilost nepřátel, jež mají za to, že opětovným útokem mé mocnářství a spojence mohou zdolati, ano i ztroskotati.

Jsem s mými národy neoblomně odhodlán boj dobojovati, až bude dobyt mír, jenž zabezpečuje trvání mého mocnářství a zaručuje mu pevné základy jeho nerušeného rozvoje.

V hrdé víře důvěřuji, že moje rekovná branná moc, spolehajíc na obětovné vlastenectví mých národů a věrně bojujíc se spojenými vojsky i budoucně s Boží milosti odrážeti bude útoky nepřá-
tel a že ukončí válku vítězně.

Válečné půjčky
Dle zápisu ve škol. kronice bylo během války přičiněním říd. učitele Jos. Jarolíma, který okresním hejtmanstvím ustanoven důvěrníkem, upsáno v Trojovicích a Přestavlkách na
III. vál. půjčku 29 000 K z toho říd. uč. 4 400 K
škol. děti 2 300 K
obecenstvo 22 300 K
IV. vál. půjčku 2 000 K z toho Kampel. 1 000 K
říd. uč. 1 000 K
V. vál. půjčku 60 200 K
VI. vál. půjčku 5 500 K
VII. vál. půjčku 14 750 K
VIII. vál. půjčku 6 500 K
---------------------------------------------------------------------------------
117 950 ,-- K
Sbírka dětí na různé válečné účele celkem 634,29 K
______________
Přispěly tedy Trojovice a Přestavlky
na vedení války celkem ………………………………. 118 584,29 K

6. dubna 1918 odebrány k účelům válečným cínové píšťaly z varhan ve váze 4 ½ kg.

Ceny potřeb životních za války enormě stouply.
l m vlněné látky stál v r. 1918 300 – 350 K
mužské šaty s ušitím 1 200 – 1 400 K
l šněrovací střevíce 300 K
l barevná prací košile 120 K
l pár ponožek 30 K
l pár punčoch 40 – 50 K
l obyčejná čepice 30 – 40 K
l litr mléka 1.60 K
l kg másla 64 – 70 K
l kg vepřového masa 40 – 50 K
l kg vepřového sádla 50 – 60 K
l kg bílé mouky 15 – 20 K
l kg chlebové mouky 8 – 10 K
Proti době předválečné zdražily se životní potřeby v některých případech až 70x.
- 65 -

Zajatci z Ruska
Na jaře v r. 1918 vrátili se z Ruského zajetí domů branci:
Sládek Jos., Habětínek Rud., Kysela Fr. čís.55, Sadovký Vl.
Podrobně o životě jich za války zaznamenáno na str. 80 – 92.( původní kroniky – 56 - 61 opisu)

Podrobně zaznamenány jsou poměry obce za války ve školní kronice.

Maximální ceny
Poněvadž cena potřeb životních velice stoupla stanovily úřady určité, tak zvané maximální ceny. Tak stanovena cena: za l q pšenice 42 K, žita 42 K, ječmene 38 K, ovsa 37 K.

Mouka na lístky vydávaná, tak zvaná aprovisační prodávala se
l kg chlebové 56 h, l kg bílé 78 h.

Soukromě však prodáváno potajmu obilí l q po 300 – 600 K.
Poněvadž i mlynáři byly často nuceni platiti vysoké ceny za obilí,
prodávali l kg bílé mouky po 15 – 20 K, chlebové 8 – l0 K.

Rekvisice
Úřady vysílaly do obcí aprovisační komisaře v průvodu vojáků.
V Trojovicích taktéž vykonáno mnoho rekvisic obilí, mouky, brambor, sena, slámy a to vždy za přítomnosti vojáků, kteří bezohledně stavení prohledávali pátrajíce po ukrytých zásobách. Když zásoby nalezeny byly, zabrali je bez jakékoliv peněžité náhrady.
Případ tento stal se v čísle 14 a 67.

Lidé obávajíce se,že rekvisice sebere jim zásoby a že nebudou míti dosti potravy pro sebe i čeládku, ukrývali obilí na různá místa. Kopali jámy v zemi, kam pytle s obilím ukrývali, ve sklepích zazdívali výklenky, dělali dvojité zdi, atd. Následek toho byl, že v nevhodných úkrytech obilí a jiné zásoby se zkazily.

Chlebenky, cukřenky, moučenky, tabatěnky
Veškeré potraviny prodávány byly jen na lístky, které dle počtu členů v rodině vydával obecní úřad. Na každém lístku zaznamenáno množství, které pro l osobu vyměřeno bylo. Množství toto však daleko nedostačovalo ku řádnému nasycení člověka. Proto schovávány byly zásoby před rekvisicí a lidé nemající pozemků snažili se za každou cenu životní potřeby nakoupiti

Prodej obilí v obci
Až na velmi řídké, ojedinělé případy prodávali zdejší rolníci obilí za cenu maximální těm, kteří neměli pozemků.
Budiž jim ku cti, že nechtěli se obohatiti na úkor těch, kteří trpěli nouzi.

Maximální ceny v r. 1918
Za obilí sklízené v roce 1918 stanoveny válečným obilním ústavem nové maximální ceny:
Za l q žita a pšenice po 55 K, ječmene a ovsa po 50 K.
K těmto cenám stanovena zvláštní bonifikace pro ty, kdo stanovené jim množství odvedli dříve.
Ten, kdo odvedl do 15. července dostal o 25 K za l q více, od 16. – 31. července o 20 K,
v srpnu o 10 K, v říjnu až prosinci o 5 K.

- 66 -
Prohlášení samostatnosti

Téměř již nesnesitelný stav válečný ukončen byl u nás v Čechách 28. října 1918, kdy
„Národní výbor“ v Praze prohlásil slavnostně samostatnost národa našeho. Po 300 let byli jsme v područí cizích, nám nepřátelských panovníků, kteří usilovali všemožným způsobem vzíti nám nejen jazyk náš, ale i všecka naše práva.

Dík zdravému jádru národa jeho nadprůměrné inteligenci osobní, nepodařilo se Habsburkům udusiti touhu po samostatnosti. Jazyk český nejen, že nezmizel, jak bylo jejich přáním, ale spíše vzrůstal a vzdělání národa rychle postupovalo vzdor všemu šikanování národa tak rychle, že koncem války mohli jsme se směle postaviti po bok všech vzdělaných národů evropských.

Jest povinnosti naší vzpomenouti těch, kteří stáli v čele obrodného hnutí proti dynastii Habsburské.
Byl to předně T. G. Masaryk, nynější náš president, Dr. Ed. Beneš a Rost. Štefanik, který však tragicky zašel při prvním vstupu na půdu osvobozené vlasti.

Velký náš dík patří také legionářům, kteří nezištně, (vědouce) bez podmínek a nenáročně vstupovali v boj s vojskem rakouským a německým jen aby pomohli osvoboditi národ náš od vlády Habsburků. Věděli, vstupem do legií zamezen jim jest pro vždy návrat do domova, když by Rakousko zvítězilo. Nedbali toho, nedbali, že doma ztratí veškeren svůj majetek. Touha po svobodě národní byla silnější než vše ostatní.

S p o l k y
Krátké dějiny vzniku „Hospod. str. družstvo pro rozvod elektr. síly v hospodářství a živnostech“ zaznamenány na str. 93 (str. 62 přepisu).

Hospodářská beseda
Hospodářská beseda založena byla v r. 1892
Prvním předsedou byl Čeněk Smetánka, místopředsedou Fr. Zlesák, jednatelem Fr. Zavřel, říd. uč, na jehož popud spolek založen byl.

Účelem spolku bylo poskytnouti členům příležitost ku vzdělání, pořádání slušných společenských zábav, hraní divadel a pořádání výletů.

3l. března 1909 rozšířena působnost spolku na společný nákup hospodářských potřeb, strojů pro členy a společný prodej hospodářských výrobků.

Spolek ze členských příspěvků opatřoval časopisy obsahu zábavného i poučného, které vyloženy byly ve spolkové místnosti. Při týdenních večerních schůzkách debatovalo se o obsahu přečtených knih a časopisů.

Tím způsobem vznikla také spolková knihovna, která utěšeně vzrůstala, takže již v r. 1897 mohlo již býti půjčeno 289 knih.

Roku 1899 opatřeno jeviště. Pan Hrnčíř daroval trámky na podlahu a sloupy, p. Chlouba z Chrasti vymaloval přední oponu a potřebné dekorace.
- 67 -

Přesto, že beseda ve stanovách neměla práva objednávati společně hospod. potřeby (teprve r. 1909 upraveny v tom smyslu stanovy) přece během šesti roků od r. 1893 – 1899 objednáno pro členy 949 q superfosfátu, průměrně ročně 158 q a 124 chil. ledku, průměrně ročně 20 q.

Nebylo to velké množství a přece dle protokolárního zápisu stěžoval si tehdejší jednatel na množství práce s objednávkami spojené a na neuznání jeho zásluh. Proč stížnost tuto vyslovil,
není z protokolu zřejmo.

Ku vyzvání říd. učitele Černíka utvořen r. 1900 pěvecký odbor. Cvičitelem byl F. Černík.

Koncem desitiletí utuchl velkou mírou zájem o spolek tak, že v r. 1904 přítomno bylo jen
8 členů ve valné hromadě.
Čisté jmění toho roku činilo 1 175 K 62 h. V této době přestaly periodické vzdělávací večírky, také přednášková činnost byla slabá a spolek pořádal pouze divadla a sylvestrovské večírky.
Časopisy dosud odebírány, ale debaty o čteném přestaly.
Odchodem říd. uč. Černíka rozešel se také pěvecký odbor.

V roce 1909 učinila zdejší Reifeisenka návrh, aby oba spolky obstarávaly pro své členy společně nákupy.
Výbor besedy ve schůzi 11/II 1910 však návrh tento odmítl, protože by tím byla beseda poškozena. Odmítnutí tohoto návrhu ukázalo se později nesprávným a beseda byla by přijetím spíše získala, jak se stalo v r. 1920.

Během války přestala činnost spolku skoro úplně a od r. 1915 – 1919 pořádány jen valné hromady.

Po válce v r. 1920 zvolen nový výbor, který převzal dosavadní jmění besedy celkem 1 487 K 68 h.

Počala nová činnost, která však byla vedena skoro výhradně ve směru hmotném.
Odebírání časopisů přestalo úplně, přednášky nepořádány a spolek v ohledu vzdělávacím omezil se pouze na pořádání divadel a rozšiřování knihovny.

Jevil se již poválečný duch, který hnal všecky jen za hmotným ziskem.

Poněvadž zákonem nařízeno, že obce opatřiti musí obecní knihovny, propůjčila beseda svoji knihovnu obci do té doby, dokud obec neopatří svoji vlastní knihovnu.

Oprava jeviště
V roce 1921 opraveno jeviště nákladem 1 200 K.
600 K dalo Sdružení republikánské mládeže, 500 K Jednota Sokol a zbytek beseda.
Sdružení republikánské mládeže brzy se rozešlo a postoupilo svoje právo k užívání opraveného jeviště tělocvičné jednotě Sokol.

V roce 1922 přijala beseda nabídku místní Reifeisenky, aby také pro její členy objednávala hospod. potřeby a uhlí.

Hospodářský stav besedy utěšeně vzrůstal.

- 68 -

Spory
Vyskytli se také v době té někteří členové, kteří z neznámé příčiny snažili se způsobiti rozvrat ve vedení besedy, útočili nepřátelsky pro malichernosti na tehdejšího jednatele říd. učitele Fr. Teplého. Výbor však obhájil svého jednatele a společně s valnou hromadou vyslovil mu plnou důvěru a dík za úspěšné a beznáročné vedení objednávek a nákupu. Uznalo, že při peněžním obratu, který r. 1922 dostoupil výše 381 412 Kč byla jednatelem vykonána pro spolek velká práce. Také čistý zisk 1 043 K 57 h, který v tomto roce měla beseda z objednávek, získán pouze prací jednatele.

R. 1922 vykázala beseda již 3 760 Kč 72 h čistého zisku.

Aby beseda mohla platiti účty, povolen ji byl místní Kampeličkou běžný účet na 50 000 Kč, později na 100 000 Kč. Dlužní úpis měli podepsati všichni objednávající členové. Mnozí však tak neučinili, dluhopis nepodepsali, a přece nevzdali se výhod plynoucích jim z tohoto běžného účtu.

Skladiště
Poněvadž stroje nebyly řádně umístěny, postaveno r. 1924 spolkové skladiště za 8 599 Kč.

Občané poznávali výhody společného nákupu čím dále tím více a přistupovali za členy.
Tak r. 1924 čítal spolek již 96 členů.
Tím také stoupalo množství objednávek a poměrně čistý zisk.

Různé spory
Přes to, že beseda byla spolkem úplně nepolitickým a shromažďovala ve svých řadách všecky občany bez rozdílu politické příslušnosti, přece jenom nevyhovovala některým příslušníkům strany lidové, kteří počali objednávati u hospodářské družstevní jednoty, utvořili odbočku katolických zemědělců a finančně připojili se k lidové záložně v Hr. Týnci. Členy besedy však býti nepřestali a dále užívali strojů hospodářské besedy.

Výbor v důsledku toho usnesl se ve schůzi 4/II 1927 na tomto projevu.
Členové, kteří neobjednávají u hospodářské besedy ani hnojiv ani uhlí, ale hospodářských strojů besedy užívají, čímž nejenom besedu nepodporují, ale spíše poškozují, buďtež vyzváni, aby učinili závazné prohlášení, že odebírati budou hospodářské potřeby prostřednictvím hospodářské besedy. Když by tak neučinili, budou výborem vyloučeni ze spolku. Ti, kterých se věc týkala, podali odvolání k valné hromadě, ve kterém vinili výbor, že zboží jeho vinou prodáváno dráže než u obchodníka, že zasahuje neoprávněně do práv členů.
Valná hromada odmítla tyto výtky, dokázala, že rozšiřovány jsou jen proto, aby beseda byla poškozena, schválila usnesení výboru, prohlásila, že má ku svému výboru plnou důvěru a vyslovila díky funkcionářům za jejich úspěšnou práci.
Členové, kteří utvořili „Odbočku katolických zemědělců“ v důsledku toho vystoupili ze spolku.

Ještě však jeden konflikt měla beseda s nově utvořivší se odbočkou.
Nešťastnou náhodou přijal spolkový zřízenec vagón uhlí adresovaný „Hospodářské odbočce“ a rozdal ho členům hospodářské besedy. Když omyl byl zjištěn, nabídla beseda členům hospod. odbočky katol. zemědělců, že v nejkratší době dodá jim jiný vagón uhlí stejné značky a stejného třídění. Členové odbočky však odmítli s hrdým prohlášením, že nechtějí míti s hospod. besedou nic společného.
- 69 -

Ústředí těchto katolických lidových nákupních odboček však účtovalo besedě uhlí o 117 K dráže s pohrůžkou soudního vymáhání. Jako důvod udalo toto Ústředí, že jejich členové byli poškozeni, což však byla vyložená nepravda.

Beseda nechtíc dále rozšiřovati tuto nechutnou záležitost, zaplatila žádaný obnos dobrovolně.

Toto jest malá ukázka toho, kam vede politicko stranická zaujatost ve spolcích, které mají býti nestranné a kde politické přesvědčení nemá žádného významu.
Členové jedné obce jsou svými spoluobčany hmotně poškozováni.

Vzestup objednávek a jmění besedy
V roce 1920 bylo jmění besedy celkem 1 487 Kč 68 h.

V roce 1922 byl peněžní obrat 381 412 Kč
V roce 1923 401 608 Kč
V roce 1924 572 012 Kč
V roce 1925 680 200 Kč
V roce 1926 636 542 Kč
V roce 1927 681 241 Kč

Utěšeně stouplo také celkové jmění besedy, které v r. 1927 bylo 24 060 Kč 44 h.

V uznání úspěšné práce pro rozkvět besedy odhlasovala valná hromada jednateli Fr. Teplém ř.uč. dáti odměnu v r. 1922 Kč 500,--. Ten však se odměny této ve prospěch besedy zřekl.
Když stoupal počet objednávek a tím také práce jednatele, odhlasovala valná hromada
26. února 1925 dáti mu odměnu 600 Kč a 1. 3. 1926 odměnu 800 Kč. Jednatel, říd. uč. Teplý, přijal tuto odměnu a dal ji škole na pořízení potřebných pomůcek.

Koncem roku 1927 měla beseda tyto stroje:
1. Kroužkový válec
2. Trieur
3. Velký kombinovaný řeposecí stroj
4. Obilní secí stroj I
5. Obilní secí stroj II
6. Ledkovač velký
7. Ledkovač malý I
8. Ledkovač malý II
9. Jetelák
10.Ježek (válec)
11.Velký rozmetač umělých hnojiv
12.Obilí secí stroj se řeposecím rámem
13. Decimální váha

V roce 1926 objednáno 889 q hnojiv
3 650 q uhlí
celkem ………………………….. 4 539 q zboží.

- 70 -

Od r. 1922 do r. 1926 objednáno celkem:
umělých hnojiv 2 569 q
uhlí 15 982 q
-------------------------------------------------------
dohromady 18 551 q zboží, t. j. průměrně ročně 3 710 q zboží

Během krátké doby docíleno krásných výsledků. Výbor doufá, že i v letech příštích stejně kupředu postupovati se bude ve prospěch členů i celé obce.

Sbor dobrovolných hasičů

Tento velmi důležitý spolek počal svoji činnost 25/XII. 1892 .

Prvním velitelem byl Fr. Mareš čís. 9, starostou p. Budínský, jednatelem ř. uč. Pochobradský.

První členové sboru byli:
Fr. Mareš čís. 9, A. Kysela č. 14, Filip Budinský čís. 20, Jos. Tichý č. 17, Jan Mareš č. 53,
Fr. Pelikán č. 40, Fr. Záruba č. 60, A. Jelínek čís. 72, Jos. Sládek č. 70, Jan Pilný č. 67,
A. Hendrych č. 5l, Fr. Šťovíček č. 44, Jos. Novotný č. 3, Fr. Šafařík č. 2, Jos. Pilný č. 67,
Jan Kysela č. 45, Jan Sokol č. 64, Jan Pochobradský č. 7l, Fr. Kysela č. 55, Jan Loskot,
V. Štěpánek.

Téhož roku pořízena nákladem obce stříkačka a potřebné nářadí.

V r.1893 přijata obec Zájezdec za zakládajícího člena.

V r. 1894 poraněn byl při požáru ve mlýně v Přestavlkách Fr. Záruba. Následkem poranění toho zemřel.

Činnost sboru omezila se na periodická cvičení se stříkačkou, na cvičení pochodová a signálová. Vzdělávací činnosti u sboru vůbec nebylo.

V roce 1918 16. srpna ztratily se ze zbrojnice nevysvětlitelným způsobem 3 koňské pokrývky,
3 kalhoty, 2 pracovní blůzy a 2 kožené pásy. Původce krádeže vypátrán nebyl. .

V roce 1923 jmenoval sbor čestnými členy 2l starších členů, kteří již činné služby nekonali.
Za čestné členy jmenováni:
Bleha Fr., Beck A., Chvojka V., Jelínek Ant., Kysela Fr. 35, Komárek Č., Mareš Fr., Pilný Jos., Pelikán Fr., Roušar Fr. Ročeň Alois, Sadovský Vl., Smetánka Č. st., Sládek Josef, Šťovíček Fr. st., Šťovíček Fr. ml., Štěpánek V., Fr. Teplý ř., uč., Kysela Fr. č. 34, Dr K. Regensdoofer,
Preiniger V. ř. uč. t.č. v Třibřichách.

Fr. Šťovíček ml. ač teprve 21 r. stár jmenován čestným členem jako odměnu a uznání sboru za zachránění stříkačky při požáru stodoly p. Jos. Novotného, domu p. Boháče a Záruby. Stříkačka zůstala státi na silnici uprostřed plamenů, které šlehaly ze dřevěné stodoly p. Novotného a domu p. Melichovského (Boháče). Všickni pro žár utekli, pouze on vytrval, stroj neopustil a vytáhl z plamenů.
- 71 -

Tělocvičná jednota Sokol

Dle zápisu v knize protokolu ustavena Jednota Sokol dne 19. září 1920.

Prvním starostou byl Fr., Michalec, náměstek starosty Marie Chvojková.

Členové výboru: Ladislav Chvojka, Jaroslav Novák z Trojovic, Josef Novák ze Zájezdce, Anna Komárková, Anna Becková - obě z Trojovic.

Vzdělavatel: Fr. Teplý, říd. uč., náčelník Josef Novák ze Zájezdce.

Nářadí tělocvičné opatřeno bylo v lednu 1921 a sice:
bradla za 5 000 Kč, hrazda 2 300 Kč od fy Smekal v Slatinanech. Žíněnku upravil z ochoty
br. Mifek ze Zájezdce.

Jednota konala plně svoji povinnost pořádajíc vzdělávací přednášky, jednak pro své členy, jednak pro obecenstvo.

Již v r. 1921 jednáno ve výboru jednoty o postavení pomníku padlým. Pro neporozumění u širšího obecenstva však projekt proveden nebyl.
Teprve v r. 1928 usnesla se jednota postaviti tento památník výhradně svým nákladem.
Obec propůjčila místo a jednota věnovala obnos …… , za který pomník postaven a
26. srpna 1928 odevzdán obecenstvu.

Všickni členové starali se poctivě o povznesení jednoty.
Hlavně však to byl bratr Michalec, první starosta, sestra Jarmila Chvojková.
Škoda, že odstěhovali se z Trojovic.
Jedním z nejčinnějších členů jest sestra Marie Chvojková, která od prvního počátku, přes všecky nezdary, které se jednotě v cestu stavěly, vytrvala a neúnavně pro jednotu pracuje.

Kampelička, spořitelní a záložní spolek

Roku 1904 působil na škole zdejší Václav Preinniger, který byl horlivým pracovníkem nejen ve škole, ale i v ohledu spolkovém.
Ten opatřil si informace o záložnách dle vzoru Reifeisenova, vyjednával s občany a výsledek byl, že r. 1905 založen byl spořitelní a záložní spolek.

Do konce r. 1905 čítal spolek 30 členů, kteří měli 6 668, 64 K vkladu.

První rok končil ztrátou 32 K 29 h.
Úsporné vklady však stoupaly.
V r. 1905 mělo 97 vkladatelů 6 668,94 K
1909 216 44 070,44 K
1914 232 97 913.91 K
1919 280 455 382,34 K.
V r. 1924 mělo 355 vkladatelů již ………… 1 162 131.40 Kč.
- 72 -

Po vypuknutí války r. 1914 byla velká potřeba peněz mezi obecenstvem. Ze začátku vyplácela Kampelička narukovavším vojínům celé žádané obnosy. Když však vyhlášeno moratorium, vypláceno bylo týdně na jednu knížku pouze 20 K.

Příliv peněz ve válce rostl. Platilo se ze vkladu pouze 3 % úroků.

Po válce bylo ukládáno takové množství peněz, že r. 1918 platilo se ze vkladů l ½ % a
od 1/I 1919 přijímaly se peníze bez úroku a to ještě omezeně.
Jeden vkladatel mohl uložiti pouze 500 Kč měsíčně.
1. listopadu 1919 toto omezení zrušeno a ze vkladů platilo se 1 ½ %.
R. 1919 bylo v Kampeličkách přenesené práce více než vlastní.

Od 12/II. 1919 nesměly se peníze ani přijímati ani vydávati, dokud nebudou okolkovány.
Později kolkovány dluhopisy, vkladní knížky, prováděny soupisy majetku, sbírány zlaté a stříbrné peníze a skvosty na národní poklad republiky, vyměňovány rakouské bankovky za československé, což vše dalo velkou práci. Při tom byly potíže s falešnými kolky.

Na válečné rakouské půjčky upsala Kampelička 54 400 K. Aby nebyl celý tento obnos ztracen, byla nucena upsati státní půjčku republice obnosem 40 800 Kč. Republika potom převzala rak. vál. půjčky a úrokovala je 3 %. Půjčku republice úrokovala 4 ½ %.

Po válce nastávaly ponenáhlu normální poměry. Obecenstvo mělo vždy důvěru a má i dále ve vedení Kampeličky, poněvadž prováděno jest členy představenstva naprosto svědomitě, poctivě a přesně.
Revizoři Ústř. Jednoty nenalezli v účtech a ve vedení dosud ani jediné chyby a zmiňují se o působení představenstva a dozorčí rady vždy jen pochvalně.

Tělocvičná jednota Orel
Krátce po založení tělocvičné jednoty Sokol založena tělocvičná jednota „Orel“, jako odbočka tělocvičné jednoty Orel v Hrochově Týnci.

Po krátkém trvání však se jednota tato rozešla.

- 73 -

Doba poválečná

V prvých dobách poválečných jevil se stále citelný nedostatek potřeb všeho druhu.

Příčinou byla jednak vyčerpanost potřeb během války, jednak nedostatečná produkce, poněvadž lidé z vojny se vrátivší, navyklí po řadu let vyhýbati se práci, nemohli vpraviti se do normálního života a tak velké množství zdravých lidí buď vůbec nepracovalo nebo nedbale.

Výsledek toho byl nedostatek a enormní zdražení potřeb životních i průmyslových. Uhelné doly vydaly uhlí jen tenkráte, když za každý vagon dáno bylo určité množství masa, tuku a mouky.
Dosti podrobně líčí tuto dobu školní kronika na str. 24 a následujících.

Po válce zlepšen byl hmotný stav téměř všech obyvatelů Trojovic. Usedlosti vymanily se z dluhů a ku konci prvého desetiletí po válce bylo velmi nepatrné množství občanů, kteří měli dluhy. Ku cti našich spoluobčanů budiž zaznamenáno, že domohli se této poměrné zámožnosti způsobem zcela čestným, jedině následkem výhodných poměrů po válce vzniklých. Přes to, že mohli prodávati svoje výrobky za cenu několikanásobnou než jak stanovil maximální tarif, nečinili tak a prodávali životní potřeby za tyto ceny maximální těm spoluobčanům, kteří jich potřebovali.

Sčítání lidu
Dne 16/2 1921 provedeno v celé republice sčítání lidu, přičemž v naší obci ukázal se značný úbytek. V Trojovicích napočítáno 373 lidí proti 404 před 10 lety tedy o 31 méně, tj. 8,3%.

Církev československá
V roce 1921 založena také církev československá a mnozí lidé v republice užili příležitosti sčítání lidu ku přestoupení k této církvi.

V Trojovicích v tomto směru se nic nezměnilo. Napočítáno římských katolíků 341, evangeliků (jméno této církve změněno na církev českobratrskou) 31, bez vyznání l osoba. K církvi česko-
slovenské se nepřihlásil nikdo.

Pozemková reforma

Na základě zákona přídělového z r. 1919 utvořena v obci přídělová komise z politických stran. Strana republ. venkova (Domovina) měla l člena, strana lidová l člena a ku těmto dvěma přidělen pozemkovým úřadem l člen jako praktický hospodář. Pozemkový úřad zřídil komisariát v Chrudimi a jmenoval komisařem Františka Roubička, který v prvých letech 1920,21,22 řízení pozemkové reformy na okrese chrudimském vedl. Po něm nastoupil v roce 1923 komisař Vlasák.
(Oba mají nyní krásné zbytkové statky).

Za pomoci místní komise a komisaře rozdělovány byly půdy od velkostatků v Řestokách a v Hrochově Týnci.

Od Řestok přiděleno celkem do výkupu v r. 1923 1 216 arů za cenu 7 000,-- Kč za l ha.
Od Hr. Týnce přiděleno 930 arů za cenu 8 000,-- Kč za l ha.

- 74 -

l. Pozemky z velkého přídělového řízení od Řestok nebyly ještě v r. 1929 jednotlivým přídělcům
zaknihované, ačkoliv cenu za pozemky zaplatili a berní úřad jim daně vyměřoval.

2. Pozemky, v tak zvaném malém přídělovém řízení od Hr. Týnce, byly přímo přídělci prostřed-
nictvím pozemkového úřadu z volné ruky koupeny. Proto také jejich cena je o l 000 Kč za l ha
vyšší. Pozemky tyto byly ihned zaknihovány a zapsány do parcelních protokolů jednotlivých
přídělců.

Právo na příděl půdy měl každý občan vlastnící méně než 8 ha půdy, u něhož se mohlo
předpokládati, že má nejen prostředky obhospodařovací (stodolu, nářadí, dobytek atd.), ale že
bude přidělenou půdu řádně obdělávati.

3. Velkostatek Hr. Týnec měl pozemky rozptýlené, které v dobách dřívějších koupil od občanů
trojovických.

Tuto půdu ve výměře 411 arů 94 m2 dostali do výkupu nájemci za cenu 3 150 Kč za l ha.

4. Některé osamocené pozemky od Hr. Týnce dány byly v dobách dřívějších do pachtu
občanům trojovickým.

Tito pachtýři, kteří do r. 1919 užívali a obdělávali tuto půdu 20 roků, měli právo k výkupu
těchto pozemků za cenu 3 150 Kč za l ha.

5. Jaroslav Novák čís. 65 postoupil pole nad „Úvozem“ ve výměře l ha obci trojovické ku stavbě
budoucího hřbitova
a přídělcům:
Eduardu Jehličkovi 40 a
Františku Medunovi 76 a
Bohumilu Králíkovi 40 a

Obec Trojovice a tito jednotliví přídělci zaplatili pozemky za přídělovou cenu velkostatku
Řestokům.

Jaroslav Novák obdržel za tyto postoupené pozemky prostřednictvím pozemkového úřadu
pozemky ve výměře 256 a „Na Louce“ od velkostatku Řestoky.

- 75 -

1.Pozemky velkého přídělového řízení obdrželi

Na Louce

Melichovský Jan 40 a
Boháč Josef 60 a
Václav Štěpánek 60 a
Václav Kopecký 40 a
Jiří Netušil 73 a
Švadlenka Fr. 30 a
Karel Sokol 40 a
Rudolf Habětínek 30 a
Antonín Sobotka 40 a
Rudolf Záruba 40 a
Ladislav Bleha 40 a
Antonín Pelikán 53 a
Josef Sládek č. 78 40 a
Leopold Kratochvíl 60 a

Ve Stežkách

Anna Borovcová 40 a
Čeněk Kacafírek 30 a
František Michalec 90 a
Šrámek Václav 40 a
František Mudruňka 40 a
Popílek Josef 70 a
---------------------------------------------------------------------
960 a

Směna Jar. Nováka 256 a
______________________________________________

C e l k e m ………………………… 1 216 a

- 76 -

2. Pozemky z malého přídělového řízení obdrželi:

V Písníku V Dolíku

Eduard Jehlička 40 a Augustin Sokol 30 a
Štěpánovský Antonín 40 a Štěpánek Václav 30 a
František Mudruňka 20 a Vincenci Čeněk 30 a
Melichovský František 40 a Sobotka Antonín 42 a
Boháč Josef 40 a
Na Dvacítce
Na Farském
František Dostál 30 a
Antonie Borovcová 53 a Karel Sokol 30 a
Bleha Lad. 30 a Rudolf Habětínek 29 a
Komárek František 20 a Bohumil Králík 29 a
Sládková Anna 20 a Eduard Kysela 29 a
Josef Zlesák 20 a Alois Kopecký 20 a
Antonín Pelikán 29 a Antonín Vondra 29 a
Leopold Kratochvíl 40 a Rud. Záruba 29 a
Jos. Sládek 78 65 a Meduna František 29 a
Mudruňka František 29 a
Sládek Josef 5l 29 a
Jiří Netušil 29 a
__________________________________________________________________________
C e l k e m ………………………………………… 930 a

3. Rozptýlená půda

Pod Písníkem

Vincenci Čeněk 20 a Sládek Jos. 51 čp. 270/338 88 a 55m2
Sobotka Antonín 20 a Popílková A. 235/1,236/1,237/1 62 a
A. Hajzlová 30 a Kysela Eduard 235/2,236/2,237/2 62 a
Rudolf Habětínek 32 a Josef Zlesák čp. 233 60 a
Rudolf Záruba 30 a
_______________________________________________________________________________
C e l k e m ……………………………………….. 404,55 a
4. Dlouhodobý pacht

František Šťovíček (U Zájezdce) 400 a
Jan Melichovký 29 a
František Dostál 43,50 a
_____________________________________________________________________________
C e l k e m ………………………………………. 472,50 a

- 77 -

Parcela, kterou František Šťovíček jako dlouhodobý pachtýř vykoupil, spojena byla s parcelí u Smetánkova přejezdu nedaleko splavu, která taktéž patřila velkostatku Hr. Týnec, dáno bylo velkostatkem v užívání Janu Solilovi za zádušní zvonění.
Toto pole, ač mu nepatřilo, prodal Jan Solil Františku Havlíčkovi z Přestavlk, který ho prodal Čeňku Smetánkovi staršímu z Trojovic.

Při zaknihování vykoupených pozemků v dlouhodobém pachtu se zjistilo, že František Šťovíček zaplatil pozemkovému úřadu také parcelu, kterou Smetánka Čeněk od Fr. Havlička koupil.

Při soudním řízení v této záležitosti nahradil po oboustranné dohodě Smetánka Č. Fr. Šťovíčkovi jím zaplacenou kupní cenu a daně za poslední 3 léta.

Jako skoro v každém počínání našeho národa byla i nesjednocenost v pozemkové reformě, která přenesena byla do jednotlivých obcí a (obyvatelé) majitelé velkostatků využili této nesjednocenosti buď, aby snížili velikost přídělů, nebo zvýšili cenu pozemků.

Této vady dopustili se i občané v Trojovicích, z nichž někteří nepřejíce druhému již přidělenou půdu očerňovali a udávali jednotlivce u politických úřadů, že půdu nepotřebují nebo, že mají jiné zaměstnání, které je stačí uživiti.
Politická správa a pozemkový úřad v mnohých případech na základě těchto udání množství již přidělené půdy zmenšil, ale nedali ji ostatním přídělcům do výkupu, čímž velkostatkům zůstala větší výměra.

Tak ztraceno od Řestok 600 a, od Hr. Týnce 600 a půdy.

Meliorace
Půda přidělená od Řestok „Na louce“ byla mokrá .

Ku nařízení pozemkového úřadu a zemědělské rady utvořeno ze zájemníků v r. 1923 vodní družstvo na základě zákona z d. 28. srpna 1870 ve smyslu zákona přídělového z d. 30. ledna 1920 čís. 81 § 19.
Vodní družstvo schváleno okres. politickou správou v Chrudimi 16.6.1924 č.jp. 40 944.

Účel je udržování již provedených odpadů přiváděcích kanálů i s objekty na těchto postavenými a úprava meliorační na pozemcích dle zákona přídělového nabytých.

Prvním předsedou byl Jiří Netušil.

Požár v r. 1919
24. června 1919 vyhořela stodola Jos. Novotného, obytná stavení Melichovského, Mudruňky a Švadlenky.

Stavby r. 1919
Hned po požáru téhož roku postaveny byly nové obytné budovy a sice čís.pop. 60 Josefa Švadlenky, čís.p. 12 Františka Mudruňky, a Melichovského čís.p. 61.

- 78 -

Stavby a požár r. 1926 -1929

Roku 1926 přestavěl Jos. Novák čp. 15 domovní stavení a přistavěl část stodoly.

V r. 1927 postavil Václav Chvojka obytné stavení čís.p. 73 nákladem 70 000 Kč. Za tím účelem koupil domek čp. 73 od Navrátila za 11 000,-- Kč rozboural ho a na jeho místě postavil nový.

Téhož roku postavil Jos. Sládek, tesař, hospodářské stavení čís. p. 78 na pozemku
Jarosl. Nováka. Svoje bývalé domovní čís. 70 prodal Čeňku Vaňáskovi.

Po požáru hosp. stavení čís. 28 vystavěla Fr. Borovcová nové stavení. Obec prodala jí část sousedního pozemku l m2 po 50 h.

Rok 1928
Čeněk Vaňásek rozboural obytné a hospodářské místnosti čís. p. 14 a na místě rozbouraných budov 14 a 70 (koupeno od Jos. Sládka) postavil nový hostinec.

Jelínek Bohumil rozboural obytné stavení čp. 22 a postavil nové nákladem 90 000 Kč.

Fr. Roušar prodal hospod. stavení čís.p. 8 Františku Lonerovi
a postavil nové obytné stavení čís.p. 79 na svém pozemku u východu obce vpravo od silnice k Chrasti.

Josef Boháč přistavěl ku svému obytnému stavení výměnek.

Čeněk Kacafírek u čp. 59 přistavěl novou stodolu.

Roku 1929 Matěj Sadovský čp. 4 přestavěl svoje obytné stavení.

Hospodářská beseda vystavěla v r. 1926 skladiště a přistavěla v r. 1929 nové v délce 5,5 m.

Měření obecních cest

V r. 1928 usneslo se obecní zastupitelstvo za přítomnosti všech členů odměřiti obecní cesty, poněvadž byly stesky, že majitelé okolních půd užívají obecní majetek.

Přes to, že v rozpočtu nebyla položka na měření cest, měření se provedlo a cesty omezníkovány. Největší změna je patrna za humny (za zahradami), kde vedle cesty staré dolní povstala po celé délce cesta nová, a vedle silnice vedoucí k Nabočanům.

- 79 -

Obecní volby

16. října 1927 konány obecní volby. Podána kandid. listina Republikánské strany zeměd. lidu a Domoviny a Československé strany lidové.

Při volbě ustanoven zástupcem pol. úřadu František Teplý, říd. uč.

Počet voličů dle seznamu byl 210 osob
Nevolilo 21 osob
Odevzdáno 189 hlasů, z nichž l prohlášen za neplatný
Republikánská strana obdržela 89 hlasů
Strana lidová 99 hlasů
Strana republikánská dostala dle toho 6 mandátů
Strana lidová dostala 6 mandátů.

Členové zvoleného obec. zastupitelstva:
Strana republ.: Antonín Beck, Jiří Netušil, František Šťovíček, Ladislav Chvojka, Josef Novák, Ladislav Šafařík.
Strana lidová: Jos. Novotný, Augustin Dvořák, Čeněk Jelínek, Bleha František, Sokol Karel, Kacafírek Čeněk.

Po 8 dnech konala se volba obecního starosty. Když ani v prvé ani ve druhé volbě nedosáhl žádný z kandidátů nadpoloviční většiny, rozhodl los mezi Fr. Šťovíčkem a Augustinem Dvořákem ve prospěch Františka Štovíčka, který starostou byl pol. úřadem potvrzen.

Náměstkem starosty byl zvolen Augustin Dvořák, člen strany lidové, která již před volbou uplatniti chtěla své nároky na starostu.

Když však zvolen starosta ze strany agrární postavila se str. lidová vlivem 2 až 3 členů v obecním zastupitelstvu do oposice.

Ve schůzích znemožňována oposicí všechna usnesení, některými členy jejími vyhledávány všecky možné maličkosti, aby buď svolaná schůze byla rozpuštěna, někteří odcházeli zúmyslně ze schůze, aby pro nedostatek přítomných obecní zastupitelstvo se nemohlo usnášeti. Tímto způsobem chtěli znechutiti starostovi jeho úřad a přinutiti ho ku vzdání se funkce. Když to však nepomáhalo, posílána k nadřízeným úřadů různá udání proti starostovi nebo proti členům obecního zastupitelstva. Polovina klidnějších členů strany lidové odsuzovala jednání svých straníků a při jednáních hlasovala v obec. zastupitelstvu s většinou.

Osamocení tři oponenti ohlásili svoje vystoupení z obec. zastupitelstva, předpokládajíce, že aspoň jeden člen strany lidové ještě vystoupí, a že potom bude obecní zastupitelstvo úředně rozpuštěno a budou vypsány nové volby. Ač v tomto směru působeno bylo na zbylé členy, nepodařilo se, aby ještě jeden člen vystoupil. Vystoupení tří členů bylo zastupitelstvem klidně přijato, úřadem schváleno a povoláni, po případě zvoleni noví náhradníci, kteří funkce přijali.
.
Výsledek těchto roztržek bylo oslabení strany lidové, a utvoření nových politických stran národně sociální a sociálně demokratické, které v r. 1928 čítaly již 18 a 24 členů = 42 členů.
- 80 -

Přesun členů v politických stranách jevil se nejlépe ve volbách do zemských a okresních zastupitelstev dne 2. prosince 1928.

Volby do zemských zastupitelstev
Počet voličů v seznamech byl 208

Odevzdáno lístků 175
z toho neplatné 3
Platných lístků 172

Z těch obdržela strana agrární 74, lidová 47, českoslov. národně sociální 24, sociální demokr. 18, národně demokratická l, živnostenská 7.
Strana agrární ztratila proti volbám do obecního zastupitelstva 15 hlasů,
strana lidová 52 hlasy.

Volby do okresních zastupitelstev
Počet voličů v seznamech 208

Odevzdáno lístků 175
Neplatných 4
Platných hlasů 171

Z těch obdrželi: strana agrární 79 hlasů, lidová 45, národ. sociální 17, sociál. demokr. 17, živnostenská 12, národně demokr. 1
Při této volbě ztratila proti volbám do obecního zastupitelstva strana agrární 10 hlasů. lidová 54.

Nové zvony

Dne 13. července 1923 zavěšeny na věži kostelní dva nové zvony zhotovené zvonařem Oktávem Vontrem v Broumově.

Menší zvon váží 97 kg. Jest na něm obraz sv. Michala s nápisem „Zvon tento pořízen jest na památku české samostatnosti z příspěvků občanů z Trojovic částečně ze Zájezdce a Přestavlk a z obnosu vyplaceného za zvony rekvirované ve světové válce 1914 – 18 ke cti sv. Michala archanděla r. 1923.

Velký zvon váží 243 kg má obraz sv. Vincence a tento nápis: „Pořízen z odkazu souseda trojovického Vincence Havránka r. 1923“.

Posvěcení obou zvonů bylo vykonáno 15. srpna 1923. Náklad na zvony činil 10 230 Kč.

- 8l -

Rekonstrukce elektrovodné sítě

Roku 1928 a 1929 opravena sekunderní síť. Postaveno 20 ocelových manesmanských bezešvých sloupů, vyměněny všecky isolátory i pojistky a opraveny všecky přípojky.

Velké mrazy r. 1929

Začátkem ledna 1929 napadlo vysoko sněhu. Mrazy stoupaly a dosáhly dle měření na nádraží v Hr. Týnci 42 °C pod nulou. Pouze několik dní v lednu a v únoru stoupla teplota na 6 °C pod nulou.

Dráhy v celé republice musely citelně omeziti dopravu, poněvadž vlaky přimrzaly na koleje, zamrzaly u strojů písty, vlaky se přetrhávaly a kolejnice mrazem praskaly.

V oblasti uhelných revírů zůstalo státi velké množství vagónů naložených uhlím, které nemohly býti dále dopravovány. I doly musely omeziti těžbu, poněvadž pohonné stroje zamrzaly.

Mrazy nepřestávaly, takže teplota koncem února pohybovala se ještě mezi 20 – 37 °C pod nulou. Ještě 2. března zaznamenán mráz 24 °C a 3. března 27 °C pod nulou.

Následek těchto mrazů byl, že pociťován citelný nedostatek uhlí. Ministerstvo školství a n. o .
nařídilo proto zastavení vyučování od 15. - 28. února.

V krajině naší pomrzlo celé množství stromů. Kmeny mrazem po celé délce se potrhaly.
Mrazem zničena celá třešňová alej vedle silnice k Nabočanům až ku křížku. V zahradách a v obci zmrzlo téměř 70 % stromů.

Pozoruhodno, že v místech výše položených, nepůsobil mráz tak krutě jako v dolinách. Ve školní zahradě, která je v Trojovicích nejvýše postavena, zmrzlo jen 30 % stromů.

V podhoří Českomoravské vysočiny a Železných hor na vysočině samé stromy nezmrzly. Již Louka, Hlína, Seč, Proseč atd. má ovoce poměrně velké množství.

Vichřice

4. července 1929 snesla se nad naší krajinou prudká vichřice. V naší obci nenadělala však přílišných škod. Na břehu mlýnského rybníka vyvrátila s kořenem as 9 velkých topol, v zahradách rozlámala trochu stromů. Nejvíce poškodila střechu na škole, kde strhla celý horní šár hřebenáčů, udělala 6 velkých otvorů a na kostele. V obci samotné jen několik střech bylo poškozeno. Ani úroda nebyla vichřicí poškozena.

- 82 -

Volby do sněmovny poslanecké
27. listopadu 1929 konány nové volby do poslanecké sněmovny a do senátu přes to, že volby měly býti konány až r. 1931.

Při volbě do sněmovny poslanecké odevzdáno 182 hlasů, z nich obdržela
strana republ. venkova 70 = 38,4 % všech hlasů
lidová 40 = 21,9 %
národ. soc. 41 = 22,5 %
sociál.dem. 5 = 2,7 %
ludova Hlinkova 16 = 8,8 %
živnostenská 10 = 5,5 %

Volba do senátu
Odevzdáno 165 platných lístků z nichž obdrželi:
Strana republ. venkova 59 = 35,7 % všech hlasů
lidová 26 = 15,7 %
národ.sociální 37 = 22,4 %
sociál.demokr. 3 = 1,8 %
ludová Hlinkova 33 = 20,- %
živnostenská 7 = 4,2 %

Roku letošního přibyla nová strana „Sdružení katol. rolníků, domkařů, robotníků a zaměstnanců křesť. sociálních“. Stranu tuto založilo v našem okolí několik lidí pro uraženou ješitnost, sobectví a ku zvýšení vlastního prospěchu.

Strana tato spojila se s ludovou stranou Hlinkovou. Přední člen této strany Hlinkovy, Tuka,
odsouzen byl nedávno pro velezradu k 15 rokům vězení. Vůdce strany ludové Hlinka prohlásil před soudem, že je s Tukou úplně solidární a bude-li odsouzen Tuka pro velezradu, že musí býti odsouzen také on a celá strana Ludová. A s touto stranou, která pode jménem autonomie Slovenska zaprodává Slovensko Maďarům, s touto stranou spojili se odstěpenci české strany lidové a kandidovali do senátu Aug. Dvořáka, rolníka z Trojovic, do poslanecké sněmovny Antonína Nečase, rolníka z Borové a Josefa Horčičku domkáře ze Studánky.

Tím ztratila strana lidová proti volbě do zemsk. zastupitelstva při volbě do posl. sněmovny 5,5 % hlasů, do senátu 11,7 % hlasů.

Strana republ. venkova s malou změnou udržela svoji posici.

Strana nár. sociální získala při volbě do senátu 8, 45 %, do posl. sněmovny 8, 55 % hlasů.

Strana sociál. demokr. ztratila při volbě do senátu 8, 6 %, do posl. sněmovny 7, 7 % hlasů.

Strana živnostenská získala při volbě do posl. sněmovny l,43 % hlasů.

- 83 -

Rok 1930

Sčítání lidu

Při sčítání lidu v r. 1930 napočteno 335 obyvatel. Při sčítání v r. 1910 bylo 404 obyvatel.
Klesla tedy populace o 69 lidí.

Vysazování stromů

Po velkých mrazech v lednu 1929 , kdy téměř všechny stromy zmrzly, bylo na podzim 1929 vysázeno v úvoze 125 třešní po 18 Kč za jeden kus.
Na jaře r. 1930 vysázeno u rybníka a na návsi ve „Dvoře“ 50 švestek po 20 Kč.
R. 1930 na podzim vysázeno ve „Dvoře“ před domem p. V. Šrámka až k Chvojkovi 60 štěpů
po 14 K 50 h.

Rok 1931

Na podzim r. 1931 zakoupeno 151 stromek a sice: 48 jabloní, 8 hrušní, 50 třešní a 45 švestek za celkovou sumu 2 800,-- Kč.

Těmito sazenicemi vylepšeny vyhynulé, nově vysázené stromky suchem v r. 1931 a nevysázené dosud části doplněny.

Sucho

Tohoto roku bylo velké sucho. Úroda byla slabá a velký nedostatek píce. V důsledku toho zlevnila cena dobytka téměř o 50 %. V roce 1930 prodáváno l kg živé váhy za 6 Kč. V roce 1931 v zimě a v roce 1932 průměrně za 3 Kč.

Nové stavby
Na podzim r. 1931 počal stavěti nové obytné stavení Al. Ročeň, které pro různé neshody
se sousedem teprve v r. 1932 bylo dostavěno.

V tomto roce opravil svoje obytné stavení Ed. Jehlička a Josef Vondra.

- 84 -

Obecní volby
27/9 1931 vykonány obecní volby.
K volbě oprávněných voličů bylo 205
Odvedeno platných lístků 182
Nevolilo 23

Pro volbu předloženy 4 kandidátní listiny.
Čís. l nár. sociální strana obdržela 45 hl. = 24,74 %
Čís. 2 str. republ. venkova 60 hl = 32,43 %
Čís. 3 pro pořádek v obci K. Sokol 26 hl = 14,29 %
Čís. 4 strana lidová 51 hl = 28,03 %

Rozdělení mandátů
Volební číslo 14
Str. nár. sociální 3 mandáty zbytek 3
Str. republ. venkova 4 mandáty zbytek 4
Str. pro pořádek v obci 2 mandáty zbytek 12
Str. lidová 3 mandáty zbytek 3
Strana pro pořádek v obci obdržela druhý mandát na základě zbytku 12.
Za starostu zvolen Bohumil Jelínek, za náměstka zvolen František Komárek, za radní Josef Novák a Karel Sokol.

Měření cest
Měření cest v r. 1929 provedené nepřineslo obci žádný prospěch, poněvadž vyměřené pozemky a pastviny byly vydrženy čtyřicetiletým užíváním.
Cesty rozšířeny nebyly, poněvadž majetníci půdy, do které rozšířená cesta zasáhnouti měla, půdu tu zorali a nikdo proti tomu neprotestoval.

Polní cesta k „Troubě“ vedoucí směrem k Honbicům, byla při měření téměř celá posunuta do pole p. Augustina Dvořáka, tak že pozemky p. Stacha z Honbic úplně minula. Pan Stach tuto část, která mu přibyla zoral. Ale také p. Dvořák mezníky ze svého pole vyhodil a oral pole jako dříve a tak se stalo, že místo vozové cesty zůstal pouhý stežník k jízdě neschopný.
Po vzájemné dohodě u smírčího soudu mezi zájemníky a obcí provedeno nové měření
inž. P. Jičínským, se kterým byli všickni spokojeni.
Náklady s novým měřením spojené uhrazeny byly stejným dílem obcí, p. Stachem a p. Dvořákem.

Stavba rigolů a chodníků
V r. 1930 usneseno v obecním zastupitelstvu postaviti po levé straně silnice směrem k Řestokům odpadní rigoly. Okresní úřad toto usnesení změnil a zaměřil rigoly po straně pravé. Dohodnuto, aby náklad uhrazen byl stejným dílem obcí a okres. úřadem. Voda tekoucí rigolem svedena byla kanálem počínajícím před domem p. Pilného pod silnici do řeky. Od školy až po dům p. Pilného postaven chodník.

Urovnání návse
Poněvadž náves, jak v horní části, tak v dolní, byla velmi nerovná, byla nákladem okrašlovacího odboru hospodářské besedy urovnána.

- 85 -

Hospodářská krise

Hospodářská krise v r. 1931 – 32 napsal pro pamětní knihu p. Karel Chvojka, vrchní úředník zems. banky v Praze. Zápis o tom jest ve škol. pamětní knize na stránce 82, 83, 84, 85.

Rok 1932

V květnu tohoto roku postavil nové obytné stavení Fr. Kacafírek.

Eduard Kysela původní stavení zvedl a postavil novou střechu.

Shlédl 18. III. 1933 Ant. Vovreiský, okr. šk. insp.

Rok 1933

Změny majetkové
Hospodářská usedlost čís. 65 byla v r. 1929 pronajata Frant. Vackovi na 4 roky a v roce 1933 na další l rok. Majitelé, Jaroslav Novák, otec, odstěhoval se na Slovensko, kde koupil hospodářství se štěpnicí, polem a lesem.

Josef Novák, syn, koupil 2 autobusy pro osobní dopravu a jezdí s nimi z Chroustovic do Chrudimě přes Přestavlky a z Chroustovic do Pardubic.

Rudolf Šťovíček, majitel hospodářství čís. l7, prodal svoji celou usedlost Josefu Jelínkovi.

Majitel čís. 34, František Kysela, najal svoje hospodářství svému švagrovi Františku Šťovíčkovi a sám si najal autosprávkárnu v Jaroměři.

Změna v obecním zastupitelstvu

Pro neshody v obecním zastupitelstvu a neoprávněné osočování vzdal se náměstek starosty František Komárek své funkce a okresní úřad jmenoval náměstkem Ladislava Dostála.

Nové stavby

Rudolf Záruba a František Šťovíček postavili na jaře 1933 nové stodoly.

Shlédl 5. V. 1934 Ant.Vorreisky, okr.šk.insp.

- 86 -

Hodiny došly

– tajemná síla ducha lidského se odmlčela. Z ruky pero vypadlo, život dokončen, brázda doorána -
však historie nedopsána.

Život jde dál a dál rázným krokem vstříc záhadným zítřkům, jejich osudy zapíše snad někdo,
na další stránky této knihy:

Nikoliv z nemístné domýšlivosti, ale z hlubších vnitřních pohnutek a z piety, dovoluji si do pamětní knihy obce Trojovic vepsat několik vět o zemřelém svém otci, dlouholetém definitivním učiteli a posléze řídícím učiteli v Trojovicích. Nemohu nevzpomenouti, že zemřelý též zapisoval osudy obce až do předcházející stránky do této knihy a jak je vidět – neukončil.
Chci tedy tímto udělati tečku, za větou jeho života.

Zemřelý narodil se 12. září 1871 v Mikulovicích, okr. Pardubice, a zemřel dne 8. listopadu 1934 v Trojovicích. Studoval Nižší gymnásium v Chrudimi a Vyšší školy reálné v Pardubicích, kde maturoval. Byl učitelem v Hamrech, Zaječicích, Seči, Svídnici, Vrbatově Kostelci, Topoli, až konečné pevně zakotvil v Trojovicích , kdež nepřetržitě od r. 1910 působil. Zastával zde funkce v různých spolcích: Hosp. besedě, sboru dobr. hasičů, družstvu pro upotřebení elektrické energie, Kampeličce, tělocvičné jednotě „Sokol“.

S občany i osudy obce srostlo jeho pro všechno omluvu nacházející, dobré srdce tak, že těžce přemýšlel na dobu, kdy odchodem do pense bude nucen milované Trojovice opustit. Konečně se rozhodl, že i v pensi, z ústraní bude hleděti zpět na doby svého aktivního působení a čekat až přijdou jeho Pepík a „chlapci“ (bývalí žáci) si pobesedovat.

Příroda dlouho chystala se k zimnímu spánku, jak by chtěla pokud možno prodloužit život našeho tatínka. Přišlo 8. listopadu. Těžký vzduch a temné mraky táhnou po obloze. Smutný den se chýlí k svému konci, je ½ 4 odpoledne, život dokonán. Listopad zachoval dosud tolik kvítí, jak by chtěl zasypat hrob kvítky z „naší zahrádky“.
11. listopad, slunce jasně září – dává poslední s Bohem našemu tatínkovi, jehož vyprovázíme. Jedeme milovanou obcí, tisícekrát projitou starostlivým zemřelým. Žárovky veřejného světla slzí svým světlem na černou rakev.

Konec obce – konec života – konec všemu.
Dílo dokončeno – brázda doorána – daleká cesta a marné volání.

Tak doprovodili jsme zemřelého na věčný odpočinek, po vyčerpávající životní práci konané s vrcholným úsilím do rodných Mikulovic, kde dřímá v klidu věčný sen.

V Trojovicích 24. února 1935 Ing. Zdeněk Teplý, syn

- 87 -

Bydleli v Trojovicích 3l. 12 1930
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
číslo
popis. Majitelé bytu Výměnkáři Nájemci Poznámka
________________________________________________________________________________________________

l Smetánka Čeněk a Anna
+ 1935
2 Šafařík Vladislav a Františka Šafařík Fr. a Frtka

3 Netušil Jiří a Františka kupec a pekař

4 Sádovský Matěj a Antonie
+ 1931 změna
5 Šťovíček Frant. a Anna Štěpánková Kateřina 1932

6 Bleha František a Emilie
+ 1936 + 1932
7 Podvolecký Jan a Emilie Podvolecký Jan a Anna

8 Loner František a Františka

9 Mareš František a Anna
+ 1931 změna 1934
10 Ročeň Alois a Emilie Ročeň Alois a Aloisie Šafařík Josef

11 Novotný Josef a Anna
+ 1933
12 Sotona Čeněk a Anna Mudruňka František a Františka majitelé v Pardubicích

13 Šrámek Václav

14 Vaňásek Čeněk a Marie hostinec
+ 1938
15 Novák Josef a Růžena Chvojka Jan a Marie

16 Chvojka Ladislav a Marie v čp. 73
+ 1937 změna 1932
17 Šťovíček Rudolf Jelínek Josef
+ 1937 + 1933 změna 1934
18 Sádovský Vladislav a Antonie Pavlíčková Františka Sádovský Vl. a M.
+ 1933
19 Dvořák Augustin a Pavlína Budinská Františka

20 Dvořák Augustin a Pavlína
+ 1933
21 Pilný Josef a Anna viz čp. 49 Loskot Ant.zeť,Marie dcera Pilných

22 Jelínek Bohumil a Anna v čp. 75
+ 1937 Kolc Otto a jeho sestra
23 Beránek Josef Kolcová Arnoštka
+ 1937 + 1933
24 Kratochvil Leopold a Marie hostinec

25 Jelínek František a Marie Jelínková Marie

26 Vacek Josef a Anna

- 88-

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
číslo
popis Majitelé bytu Výměnkáři Nájemci Poznámka
________________________________________________________________________________________________
Je jen stodola, majitele
27 Jelínek Fr. a Marie čp. 25
+ 1937
28 Borovcová Františka

29 Zlesák Josef a Anežka Zlesáková Marie

30 Popílková Aloisie
+ 1932
31 Jelínek Čeněk a Františka Změna 1932 + 1934

32 Vincenci Václav a Kateřina

33 Rybenský Josef a Frtka
t.č. v čp. 7l nyní čp 34
34 Kysela Frant. a Marie Kysela Frant. a Kateřina

35 Habětínek Rudolf a Marie
byt pro učitele
36 Místní školní rada Bachtík Aug.učitel a Marie

37 Matouš Alois a Růžena 1936
+ 1936
38 Sládková Anna

39 Vondra Antonín a Frtka

40 Pelikán Ant. a Božena Pelikán Frant. a Frtka

41 Sobotka Ant. a Marie 1936
+ 1936
42 Štěpán Josef a Josefa Změna r. 1934

43 Kolc Josef a Františka

44 Bleha Ladislav a Anna

45 Kysela Eduard a Frtka

46 Štěpánovský Ant. a Antonie Změna r. 1934 a 1938

47 Hajzlová Anna
+ 1932 + 1933
48 Kvasnička Fr. v Pardubicích Kvasnička Fr. a Frtka
+ 1933 změna r. 1932
49 Loskot Ant. ( kovárna) bydlí v čp. 21

50 Jehlička Eduard a Marie Jehličková Marie

51 Sládek Josef a Marie kolář

52 Ceplová Anna kupectví

53 Mareš Frant. a Pavlína Marešová Anna
- 89 -
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čís.
popis. Majitelé bytu Výměnkáři Nájemníci Poznámka
________________________________________________________________________________________________
+1931
54 Mareš Frant. a Anna Bleha Jan

55 Kysela Frant. a Blažena Kysela Fr. a Blažena Změna r. 1935

56 Králík Bohumil a Anna

57 Meduna Frant. a Marie
+ 1936
58 Šmejda Josef Šmejdová Marie

59 Kacafírek Čeněk a Anastazie
+ 1934
60 Záruba Rudolf a Božena Švadlenková Filomena
Změna r. 1932
61 Boháčová Marie, vdova Melichovský Jan a Marie Chmelík Jos. a Marie
do r. 1932
62 Hladík Ant. v Luži Pondělíček Jos a Anna mlýn – změna r. 1932
Změna r. 1935
63 Kopecký Frant. a Marie Kopecký Al. a

64 Sokol Karel a Markéta
Novák Jaroslav ,Pravostice + 1935 + 1936 + 1937 + 1935
65 Betlehem, p. Ribany, Slovensko Novák Jos. a Anna Vacek Frant. a Marie
Změna r. 1933
66 Dostál Frant. a Antonie Dostál Vl. a
Změna r. 1935
67 Komárek Frant. a Anna Komárek Čeněk Kyselová Karla a An.
68 Stávalo kdysi za mlýnem, za jalovou řekou, před čp. 64

69 Malá Antonie Ročňová Františka
70 Stávalo do r. 1928 mezi čp. 13 a 14, nyní patří a je zastaveno k hostinci čp 14
+1929 +1929
71a Smetanka Č. a A. čp. l jižní půla Kysela Frant. a Kat. čp. 34 Změna r. 193.

71b Šafařík Fr. a Anna

72 Jelínková Anna 1935 Jelínková Anna 1935 Jelínek Ant.,Anna

73 Chvojka Václav a Marie
+ 1931
74 Štěpánek Václav a Marie

75 Jelínek Boh. a Anna čp. 22 Beck Ant. a Anna
+ 1932 hasič. kůlna
76 Obec Trojovice Veselý Alois a Frtka úřadovna obecní
Šlechtová Frtka u domku mostní váha
Sládková Emilie
Cvrčková Jos. porod. asistentka
Teplý Fr. +1934 ř.uč. a Marie
77 Škola. Místní škol.rada Vlková Bož. učitelka
+ 1936
78 Sládek Jos. a Frtka Sládek Josef
+ 1934 28/12 1934
79 Roušar Frant a Frtka oženil se s Marií
- 90 -
Starostové
_____________________________________________________________________________________________

Posledním rychtářem v Trojovicích byl Jelínek Václav čp. 27 do roku 1850
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Od Do Jméno čp.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
18.10.1850 1861 Kudrna Josef 10

1861 16.5.1866 Kysela Jan + 16.5.1866 34

1866 1869 Jirout Jan vystěhoval se r. 1869 6

1869 1870 Šuryček Frant za Jirouta 19

1870 1873 Bleha Jan 54

1873 1876 Kalina Václav 15

1876 1882 Kysela Jan + r. 1882 55

1882 1885 Kalina Václav 15

31.12.1885 21. 1. 1889 Bleha Jan 54

21. 1.1889 27. 6. 1892 Budínský Filip 20

27. 6.1892 1. 9. 1895 Chvojka Václav 16

1. 9. 1895 1. 9. 1896 Veselík Václav, resignoval 65

1. 9. 1896 11. 3. 1899 Bleha Jan za Veselíka 54

11. 3. 1899 10. 6. 1902 Beránek Josef 23

10. 6. 1902 19. 9. 1908 Beck Antonín 22

19. 9. 1908 1919 Šafařík Frant. 2

1919 1927 Novotný Josef 11

1927 1931 Šťovíček Frant. 5

23.12.1931 1945 Jelínek Bohumil 22

1945 1945 Procházka František 36

1945 Chmelík Josef 61