---

---

---

PAMĚTI TROJOVIC,část II

- 41 -

jak dosvědčuje obecní protokol 67 na str. 92 odstavec II., z něhož se pro budoucnost vyjímá: „Místo pro stavbu lávky jest ustanoveno na starém místě, proti čp. 43 v Trojovicích. Zástupci obce Zájezdecké se vzdávají nároku na zvýšení cesty neb stežníků v Trojovickém katastru, třebas opět, když přijde velká voda, přístup k lávce zamezila. Kdyby se ale musel zvýšit stežník, tak ponesou náklad na zvýšení a udržení téhož obě obce stejným dílem – Povinnosti a práva mají obě obce stejným dílem.“

Na kostele zdejším jest třeba nevyhnutelných oprav, jež budou značného nákladu vyžadovati. Majíc to na zřeteli ucházela se obec naše u majitele velkostatku hrochovo- týneckého, jakožto patronátního pána, by opravy nutné pořídil – ten však nechtěl uznati pro sebe povinnosti patrona, ač přec práv patronátních, tím že beře příjmy z kostela zdejšího plynoucí, požívá, i jeho předchůdci od doby přeložení fary z Trojovic do Hrochova Týnce (1704) požívali. Podána tedy ze strany obce naší ve věci té stížnosť k c.k. okresnímu hejtmanství v Chrudimi, kteréž následovně rozhodlo: Čís. 12180.
„Ctěnému patronatnímu úřadu velkostatku v Hroch. Týnci. Ve srozumění s biskupskou konsistoří v Hradci Králové uznává se v základě § 33. zák. ze dne 7. května 1874 ř. z. čís. 50, že Trojovický filiální kostel patří pod patronát velkostatku Hroch. Týnce z důvodů následujících: Konaným šetřením bylo zjištěno, že v Trojovicích již roku 1350 byla samostatná fara a byla této faře Hroch. Týnec co filiálka podřízena. – R. 1704 povýšen byl Hroch.Týnec na samostatnou faru a byl téže Trojovický farní kostel co filialní kostel podřízen. Tohoto roku totiž pan Jan Václav Zeller z Rosenthalu pán na Trojovicích postoupil své patronátní právo nad Trojovickým kostelem své manželce Anně rozené Putzhardové z Voděrad, paní na Hrochově Týnci, kteráž s církevním svolením Trojovické farní právo do Hroch. Týnce přenesla tak, že byla patronkou Hrochova Týnce, Trojovic o kteréž doby filiální kostel v Trojovicích pod patronát velkostatku Hrochův Týneckého náleží. Z důvodů těch muselo tudíž uznáno býti, že filiální kostel Trojovický pod patronát velkostatku Hrochův Týnec patří. – Z rozhodnutí toho možno se během 14 dnů k veleslavnému c.k. místodržitelství se odvolati. – Toho vědomost se činí ku ctěnému přípisu ze dne 8. července 1892
čís. 487 patr. – C. k. okresní hejtmanství v Chrudimi dne 25. května 1894.
C. k místodržitelský rada Stipler v.r.“
Proti výnosu tomu odvolal se majitel velkostatku Hroch. Týneckého k velesl. C.k. místo- držitelství v Praze – takže vše zůstalo nevyřízené, než předce některé opravy na zdejším kostele (dveře hlavní, oprava hromosvodu) byly pořízeny.

Sbor dobrovolných hasičů v Trojovicíh konal dne 15. července t.r. veřejné cvičení se skvělým výsledkem za hojného účastenství. Při praktickém cvičení pracovali dva sbory, totiž domácí a z Přestavlk, načež byl koncert Chroustovické kapely p. Navráila., který vynesl sboru skvělý zisk.

Polní hospodářství

Letos se u nás poprvé pěstovala čekanka pro prodej, celkem asi po 9 korcích, již bylo as
80 q po korci, v ceně za lq (100 kg) s dodáním do Moravan 1 zl. 80 kr. –
Na žeň byl rok úrodný, v době sklizně sena a otavy často pršelo, že nikdo bez vymoknutí jetel nesklidil; obilí sklízeno dosti dobře, slámy bylo mnoho, zrna však málo.

- 42 -

V měsíci říjnu bylo deštivo tak, že byly pouze čtyři dni, v nichž nepršelo, což sklizeň řepy zdržovalo. Sklizeň řepy poměrně k jiným letům bylo dosti velká, průměrně 100 q po korci, cena byla po srážce 5 % za 1q 80 kr. bez dovozů, dovoz byl do cukrovaru v Hroch. Týnci
10 kr., do Chrasti na nádraží 16 kr. a řízků se obdrželo v Hroch. Týnci 70 % mokrých, v Chrasti ze Slatinan 50 % suchých. Řepy u Trojovic bylo naseto as 16 – 20 % veškeré orné půdy.
Nádenická práce mimo žní stála denně: ženská práce 35 – 45 kr., mužská práce 40 – 60 kr.

Přirážek k přímým daním t.r. bylo: spojených 69 % (tj. zemských 39 %, okr. školních
10 % a okresního zastupitelstva 20 %) obecních 20 %, místních školních 5 %; mimo to domácí sousedé dle daní stravovali nejpotřebnějšího chudého příslušníka, vždy na
10 zl. daní l den v 5 ½ měsících, začež přespolní platili do chudé pokladny 3 % přirážku.

(Dle protokolu 72. obecního výboru v Trojovicích dne 14. března 1895. schváleno k napsání do této knihy. V. Chvojka)

Rok 1895

Roku tohoto národ náš uspořádal v Praze „Národopisnou výstavu českoslovanskou“, první toho druhu na pevnině evropské. Byla otevřena 15. května a ukončena 23 října vykazujíc 2,065.000 navštěvovatelů.

Nejjasnější panovnický dům náš želel ztrátu nejstaršího člena svého, rakouská armáda jediného svého maršálka a slavného vojevůdce Jeho C. V. arcivévody Albrechta, který v životě svém nikdy nebyl poražen, který již v mládí svém ozdobil si skráně vítězným vavřínem po boku otce Radeckého. Vždy věrný národ Český truchlil s armádou nad ztrátou oblíbeného vojevůdce. –

Po těchto významných událostech následujte záznamy místní.

Rozpočet při vydání 565 zl. 50 kr. ukryje se 10% přirážkou, ostatní se zapraví z pokladní hotovosti.

Isolační místnosť byla v č. 45 za náhradu 15 zl.

Cesta v hlubokém úvoze opravena, výjezd na silnici za Jelínkovými zvýšen a rozšířen.

Plán regulační obce zhotovil stavitel p. J. Tomášek z Chrudimi za 110 zl.

Dne 28. července vykonána volba do obecního výboru a zvoleni pp. V. Veselík, Jan Bleha, Ant. Kysela, Jan Sokol, Fil. Budinský, Jos. Hrnčíř. Fr. Kysela, Jos. Jílek, Jos Pilný,
Fr. Pavlíček, Ant. Jelínek, Jos Nermuť.
Starostou zvolen V. Veselík; do obec. zastupitelství: Jan Bleha, Ant. Kysela, Jan Sokol.
Úřadovati se začalo l. září.

Na polní cestu od Řestok k Hr. Týnci pořízeny 2 tabulky, že se cizím povozům jízda zapovídá.
- 43 -

Po jaru vyskytlo se veliké množství polních myší (hrabošů). I bylo jich tolik, že ani nejstarší osadníci na podobné množství se nepamatovali. Myši ty způsobily ohromnou škodu na veškeré úrodě polní. Vymýšleny rozličné prostředky proti nim, ale vše se ukázalo marným. Štěstí bylo, že nastalou zimou v naší krajině úplně vzaly za své.

Lávka k Zájezdci postavena nákladem společným s obcí Zájezdeckou v obnose
342 zl. 94 kr.

(Sestaveno obec. zastupitelstvem.)

Rok 1896

Zavedením (již v dřívějších letech) rurární pošty, zdražilo se obci poštovné dopisův úředních z 2 zl. na 3 zl. Tato zdánlivá nevýhoda mnohokráte však nahrazena jest správným a laciným doručováním dopisův obyvatelstvu naší vesnice. Proto výbor po vysvětlení tomto podaném poštmistrem z Hroch. Týnce upustil od zrušení rurární pošty.

Nutnost hasičské kůlny, isolační místnosti a obecní kanceláře donutila obec ku stavbě obecního domku. Týž vystaven v dřívější školce na části pozemku od manželů Ant. a Frant. Štěrbových za l čtvr. ° za l zl. koupeném. Stavba pronajata byla staviteli p. Kolkovi z Chroustovic Stála 2 200 zl.

Obecní cesta č. p. 536 v délce 1567 čtver.° byla prodána velkostatku v Hroch. Týnci za
65 kr. za 1 čtver °.

K označení obecního úřadu byla pořízena plechová tabulka s nápisem „Obecní úřad“.

Do místní škol. rady zvolení a) do výboru pp. Frant. Kysela, Frant. Pavlíček, Ant. Kysela;
b) za náhradníky Jan Sokol, Fil. Budínský.

Výbor t.r. povolil podporu 3 chudým v obnosu 12, 8, 2 zl. ročně.

Dnem 1. září nastoupil zde místo zat. říd. uč. p. Fr. Tamchyna, poduč. z Holetína a def. místo poduč. Václ. Preininger, def. podučitel ze Seče. Dosavadní říd. uč. p. Fr. Zavřel jmenován byl uč. na měšť. škole v Heřm. Městci a poduč. p. Ol. Drábek podučitelem na Ranné.

Trvale se zde usídlil p. Jos. Popilek v č.37, p. Jan Chvojka v č.l5. a p. Jos. Šandera v č.17.

Dnem 1. září resignoval p. V. Veselík na starostenství. Úřad ten zastával I. obec. radní
p. J. Bleha, jenž pak byl zvolen za starostu.

Za ovoce na návsi se utržilo 35 zl. 85 kr.

Obecní přirážka činila 10 %.

- 44 -

Rok 1897

Honitba obce Trojovické pronajata byla majiteli velkostatku v Hroch. Týnci za roční nájem 130 zl. Týž předem složil 500 zl, jež užity byly k úhradě stavby obec. domku.

U bývalého hřbitova sesul se taras sousedící s majetkem p. Beránka. Tím bylo neurovnané špatnou zdí ohražené místo kol kostela ještě více znešvařeno. Patronát však odpíral novou úpravu. Musela tudíž obec starati se, by jej k též donutila. Vzdor namáhání nebylo toho docíleno. Ba ani vrata u nového hřbitova, kteráž ze snihlých prken rakví hrobař sbil, nebyla novými nahrazena.

Z nařízení c.k. okr. hejtmanství provedena nová volba náhradníků do m. š. rady: zvoleni
pp. Jos. Jílek a Jos. Pilný.

Tohoto roku započato ve vyučování náboženství evang. dítek zdejších občanů evang. duchovním z Dvakačovic.

Obec t.r. povolila jednomu chudému 4 zl. podpory.

Domácímu hasič. sboru byla pořízena na jeho rekvizity skříň. Nově zřízenému hasič. sboru v Zájezdci věnováno 25 zl.

Dnem l. září odstěhoval se z .ř.uč. p. Fr. Tamchyna do Heřm. Městce. Na jeho místo nastoupil p. J. Černík, def.uč. z Vejvanovic.

Přistěhovala se sem porodní bába pí. Jos. Cvrčková.
V p. č. 10 usídlil se nový sousek p. Al. Ročeň.

Za ovoce obec utržila 10 zl. 20 kr.
Obecní přirážka obnášela 15 %.

V létě silnými deštmi rozvodnil se potok Ležák tak, že voda až do zadní zahrádky při bytu říd. uč. vystoupila. Povodeň ta způsobila citelné škody. Některým poškozeným dostalo se pak podpory.

Rok 1898

Výbor pronajal, až na jednu vpředu ležící světnici, ostatní místnosti obecního domku.

K zastoupení obce v příčině sporu opravy kostela a okolního místa zvolen výbor:
pp.Frant. Kysela a Jan Sokol.

- 45 -

Provedena nová volba obecního zastupitelství. Zvoleni pp. Jos. Beránek, A. Beck,
V. Chvojka, J. Hrnčíř, Č. Smetánka, J. Pilný, J. Podvolecký, Fr. Šafařík, Ant. Jelínek,
Fr. Kysela, Ant. Kysela, Jos. Jelínek.
Rekursu proti volbě té p. J. Blehou podanému nebylo dáno místa.
Obecní představenstvo ustanovilo se následovně. J. Beránek, starosta,
Fr. Kysela - I. radní, Jos. Hrnčíř - II. radní, Václav Chvojka - III. radní.

Změna majitelův domův.
Č. 65. zakoupil Č. Roušar.
Dosavadní majitel V. Veselík zařídil si v Pardubicích zlatnický krám.
Č. 8 zakoupil Frant. Roušar.

Za ovoce na návsi utrženo 89 zl. 50 kr.
Obecní přirážka činila 10 %

Rok 1899

Světnice v přední části obec. domku proměněna v obec. kancelář. Později však byla opět pronajata a úřadováno bylo v bytu starosty.

K vyjednávání opravy hřbitovních vrat, kostela a jeho okolí zvolen nový výbor: pp. Jos. Beránek, Fr. Kysela, Ant. Kysela. Obyvatelé naší vesnice, Přestavlk i Zájezdce uvolili se na opravu kostela platiti přirážku 30 %. Leč tím, že hrochovotýnecký farář
p. Al. Konvalinka chtěl část věnovati na zakoupení mešních rouch, vyjednávání ztroskotalo.

Po zemřelém obec. sluhovi J. Sládkovi zvolen za téhož Fr. Šlechta. Jemu místo hlásné trouby koupena píšťalka. Když pak pro nemoc musel se místa toho vzdáti, zvolen za obec. sluhu Fr. Pelikán se služným později na 80 zl. zvýšeným a užíváním pozemku za Milichovským.

Usneseno, by výčep kořalky v neděli a ve svátek byl uzavřel od 5. hod. odpolední až do příštího dne. Ve výborové schůzi konané dne 29. XII. sneseno z důvodů pro nepříznivé stanovisko vlády k našemu národu, ku zkracování našeho jazyka i našich práv – nekonati přenesené působnosti při našem obec. úřadě.

Obec přistoupila za člena hospodář. spolku v Chrudimi s ročním příspěvkem 1 zl.

Odměna za práce písařské starostovi zvýšena na 80 zl.

Při obecním domku postavena mostní váha od p. Wiesnera, továrníka v Chrudimi. Stavba stála 340 zl. Poplatek za vážení stanoven pouze pro cizí a to z kusu 20 h, z 1 q zboží 2 h.

Na dvorku obec. domku postaven z tvrdého materiálu chlívek ve 2 díly rozdělený. Stavba stála 110 zl. 97 kr.

- 46 -

Jednomu chudému povolena podpora 3 zl. ročně.

V č. 24. usadil se nový soused Ant. Skřivánek.

Za ovoce obec utržila 46 zl. 30 kr.
Rozpočet byl kryt 15 % přirážkou.

Na jaře rozmohl se u nás hraboš polní měrou úžasnou. Hospodáři ničili jej různým způsobem. Nejlépe osvědčilo se chytání do pastí. Zle mstil se na rolnících způsob ničiti škůdce toho otráveným ovsem. Hraboši sice hynuli, ale s nimi i mnoho užitečných živočichů – zejména vran; požírali hynoucí hraboše a jimi se otravovali. Veliká škoda pak se činí tím, že myslivci užitečné lasice, kteréž spolu s hraboši hojně se rozmnožili, napořád střílí. Soustavným ničením něco hrabošů zmizelo, leč mírným podzimkem jsouce podporováni rozmohli se opět tak, že na jetelích a oseních velikých škod způsobili.

Rok 1900

Starosta vzdal se vedení účtův. Za obecního účetního zvolen p. Fr. Kysela. Za práci tu dostal 40 K odměny.

Do místní školní rady zvolení pp. Fr. Kysela, Ant. Kysela, Č. Smetánka. Za náhradníky
Jos Pilný, Ant. Jelínek.

Koncem roku provedeno bylo sčítání lidu. Komisařem při sčítání byl říd. uč. p. J. Černík.
Za práci tu obdržel 40 K odměny. Trojovice mají 389 obyvatel.

Do budovy školní u I. tř. dána byla nová okna . Do obou tříd a do bytu říd. učitele postavena nová regulační kamna.

Obec povolila 3 chudým roční podporu v obnosu 6 K, 2 K, 5 K.

Ústř. matici šk. povolen dar 5 K.

Za ovoce obec utržila 395 K 60 h.

Obec zrušila nedůstojný zastaralý cop „vybírání školného“ a uvolila se školné hraditi obec. přirážkou. Táž pak činila 20 %.

- 47 -

Rok 1901

Opraven společně s obcí Zájezdeckou štět. přejezd na řece Ležáku („na štorci“). Dána nová železná mádla (zábradlí) na lávce k Zájezdci vedoucí.

Trvale usídlil se v č. 18 p. Vlad. Sádovský. Týž dům úplně přestavil. Nová budova pěkně okrašluje naší náves.

Přirážka obec. činila 10 %.

Rok1902

Tohoto roku u nás změnilo se mnoho majetníků jednotlivých hospodářství:
Košťák prodal č. 48. A. Ceplovi a vystěhoval se z obce,
V. Štěpánek koupil po zemř. Mimrovi domek č. 74,
Skřivánek prodal č. 24. L. Kratochvilovi a odstěhoval se z obce,
Od Č. Smetánky koupil mlýn č. 62 Tesař z Tuněchod,
Ant. Štěrba prodal č. 13. J. Machovi a odstěhoval se z obce,
V. Štěrba prodal č. 21. J. Pilnému a
Vondráčková prodala č. 47. Hyksovi.

Ve sboru učitelském místo ind. uč. sl. Peškové nastoupila sl. M. Benoniová.

Obec věnovala zdejšímu sboru dobrovolných hasičů na výzbroj 40 K,
Hospodářské besedě na knihovnu 20 K a Matici školní 5 K.

Místní školní rada na knihovnu žákovskou věnovala 10 K a pořídila na školu hromosvod.

Za ovoce se utržilo …
Rozpočet obecní doplněn 10 %, školní 6 % přirážkou.

Rok 1903

Změny zdejších majitelů jednotlivých čísel:
J. Novák koupil od V. Roušara č. 65.,
Fr. Dostál od Hesa č. 66. a
F. Budinský dům č. 19. po Surýčkových.

Místo ind. uč. po sl. M. Benoniové nastoupila Am. Jeremiašová z Chrasti.

Obec darovala výboru pro popis okr. chrudimského 10 K, školním dětem na výlet do výstavy v Pardubicích 15 K a zdejšímu sboru dobr. hasičů na sjezd do Prahy 25 K.

Za ovoce se utržilo …..
Obecní přirážka činila 20 %, školní 7 %.
- 48 -

Rok 1904

Rok tento byl velice suchý: nepršelo od května až do konce září.
V mnohých studních voda vymizela a teprve v nastalé zimě – jež byla na déšť bohata – se opět vrátila. Úroda následkem sucha byla skrovná, ale za to zrno jakosti výtečné, cukrovka byla velice cukernatá. Bohužel cukrovary toho nedbaly a platily za řepu jen tolik jako jiná léta, ač na cukru měly zisk veliký.

Obecní výbor uznal za důležité stavěti silnici do Nabočan a proto s tamním výborem navázal vyjednávání ke společné stavbě.

Žádost obce Přestavlk, by tam byl založen c. k. poštovní úřad náš obecní výbor ochotně podpisem doprovodil.

Obec darovala Matici školní 10 K.
Místní školní rada na žákov. knihovnu přispěla 10 K.

Provedenou volbou do míst. šk. rady byli vysláni:
za Trojovice J. Beránek (stal se míst.šk. doz.), V. Smetánka, Fr. Šafařík;
za Přestavlky J. Bakekš a Fr. Zlesák.

Místní školní rada zřídila nářadi do letní tělocvičny.

Po zemř. hrobaři Sládkovi koupil domek č. 38 J. Sládek,
od Fr. Dostála č. 42 A. Doušová ze Řestok,
mlýn od Tesaře Fr. Michalec,
od J. Pilného č. 67. Č. Komárek.

Za ovoce se utržilo 580 K. Že však trvalým suchem nemohly se plody náležitě vyvinouti, sleveno sadaři 30 K.

Přirážka obecní činila 18 %, školní 7 %.

Rok 1905

Dne 2. června založen zde „Spořitelní a záložní spolek pro Trojovice, Přestavlky, Zájezdec a okolí, zapsané společenstvo s ručením neomezeným“.
V I. ustavující schůzi přistoupilo 17 členův a ti zvolili J. Hrnčíře (z Trojovic) za starostu,
J. Bakeše z Přestavlk za jeho náměstka, za přísedící J. Beránka a A. Becka z Trojovic a
Fr. Havlíka z Přestavlk; za pokladníka učitele V. Preiningra. Podíly stanoveny ve výši 10 K.

Koncem roku dne 22. 12. po dlouhých poradách a námaze některých usneseno vystavěti sušárnu na ovoce a k tomu cíli zřízeno „Rolnické ovocnické družstvo pro Trojovice a okolí, zapsané společenstvo s ručením obmezeným“. Členů se upsalo 45 a ti zvolili
J. Hrnčíře za předsedu, A. Becka za jeho náměstka, za přísedící Fr. Kyselu (dolního),
J. Beránka, J. Jelínka a Č. Smetánku; za pokladníka učitele V. Preiningra.
Podíly stanoveny na 50 K.

- 49 -

Na popud V. Preiningra zdejší „Hospodářská beseda“ zřídila třídenní mlékařský kurs za vedení pí. Leníčkové, kočující učitelky zemědělské rady pro království České, z Luže.
Kurs byl velice četně navštíven a hospodyňky naše pak dle poučení vyráběly si doma chutné sýry.

V červnu sehrály školní dítky za vedení učitele V. Preiningra divadlo „Krakonoš“. Hra velice se líbila. Bohužel, že při vyžádaném opakování hry mnozí nepřišli, čímž čistý výnos z prvé hry klesl na 30 K. K těm míst. šk. rada přidala 16 K a koupen pro školu pěkný mikroskop.
Kromě toho darovala m. šk. rada žákovské knihovně 10 K a v II. tř. pořídila v oknech ventilaci, aby aspoň trochu vzduch ve světnici se obnovoval.
Obec darovala Matici školní 10 K.

Na vyzvání okres. výboru jmenovala obec knížete Jiř. Krist. z Lobkovic k jeho 70tiletým narozeninám za jeho zásluhy o naši vlast čestným svým členem.

Do obecního zastupitelstva byli zvoleni: A Beck za starostu, J. Beránek, Fr. Šafařík,
J. Hrnčíř, J. Jelínek, Ant. Jelínek, V. Chvojka, Vl. Sádovský, J. Nermuť, Č. Smetánka,
Fr. Kysela (dol.) J. Sokol.

Od L. Tůmy koupil č. 4l Ant. Sobotka
a po zemř. Fr. Petráňovi č. 12 Fr. Mudruňka.

Za ovoce se utržilo … . Obecní přirážka činila 13 ½ %, školní 6 ½ %.

Rok 1906

Účetním obce od 1. května stal se Fr. Šafařík.

Jednání o silnici do Nabočan již r. 1904 započaté šťastně skončeno. Obec Nabočany uvolila se hraditi náklad na kus 180 m jdoucí v katastru trojovickém (potud mají občané nabočanští pozemky). Aby silnice co nejdříve byla vystavěna uvolily se obě obce hraditi prozatím celý náklad. Žádost k okres. výboru o stavbu byla pak podána.

Obec přistoupila za člena „Rolnick. ovoc. družstva“.

Na obec přišla A. Kolcová s 3 dětmi, ježto ji muž její opustil.. Táž je rodilá Maďarka, umí jen německy a nikdy v Trojovicích nebyla. Živení její rozvrženo následně: na každých 20 K daně přijde vždy ji živiti l den, pod 20 K vždy jeden den přes jedno obejití; přespolní za každý na ně připadající den zaplatí 2 K.

V tomto roce 4 čísla dostala nové majetníky :
Fr. Bleha koupil č. 6 od Fr. Pochobradské,
Fr. Loskot č. 28 od J. Melichového,
Od Solila, který se z obce vystěhoval, č. 61 Jan Melichovský a
Hendrych postoupil dům č. 51 své dceři Anně.
- 50 -

Na zdejší škole místo ind. uč. po A. Jeremiašové nastoupila Kl. Hanzlovská z Nasavrk.

Přičiněním uč. V. Preiningra sehráli školní dítky divadlo „Zahrada sudiček“. Hra se líbila. Bohužel čistý zisk pro slabou návštěvu byl velice nepatrný.

V dubnu navštívil zdejší školu zem. inspektor p. Fr. Wenig a zároveň prohlédl budovu, kterou uznal za úplně nedostatečnou. Následkem toho vyzvána byla míst. šk. rada, aby vystavěla novu školu. Táž nabídla pro ni místo při bytu řídícího učitele, které však nebylo uznáno za dobré. Obec Přestavlky použila chvíle a k popudu říd. uč. J. Černíka spojila se
se Zájezdcem a žádala za přeložení školy k nim. Za hlavní důvod uváděla: že se může pro tyto tři obce zřídit trojtřídka a škola může státi u Přestavlk ke straně Zájezdecké, čímž budou míti všechny děti stejně daleko. Proti přeložení však ohradila se naše obec a hledala pro budovu vhodné místo. Nejpříhodnější bylo u vsi na rohu pole F. Budinského mezi silnicí hrochovotýneckou a hlubokým úvozem. Leč týž žádal za l čtver. sáh neslýchanou zde cenu 5 K. Na cenu tu nemohla obec přistoupiti a počala vyjednávati s vedlejším sousedem
J. Jelínkem, který teprve po dlouhých domluvách prodal l čtver. sáh za 2 K 50 h. – Rozhodnutí vyšších úřadů do konce roku nedošlo.

Za ovoce se utržilo …. . Obecní přirážka 18 %, školní 7 %.

Rok 1907

Dne 6. srpna stihla naši obec zlá pohroma. Po celý ten den bylo velice dusno.
K 5. hod. odp. počaly na jihovýchodě vystupovati sinavé mraky, na západě černé, až celou oblohu zatáhly. Blýskalo. Náhle však to zadunělo a v tom již slyšeti bylo náramný hukot, ostré hučení větru, rachot padajících tašek a v silném zatmění vše se tratilo, že všici byli ustrašeni. As 3x tak větrná smršť zaduněla a na to v mžiku spustil liják podobný průtrži mračen. Sotva ulevil, již kde kdo vybíhal ze stavení. Děti, ženy plakaly, muži zsinaví pozorovali spoustu škod v několika chvílích způsobených. Nejvíce utrpělo stromoví: mnoho stromů bylo úplně rozbito zpřelámáno anebo úplně vyvráceno. Na pašti topole byly úplně rozbity. Sousedům J. Maršovi, J. Machovi, L. Kratochvílovi smršť úplně zbořila stodoly. Nebylo snad jedné střechy zdravé. S kostela byly skoro všechny tašky smeteny a přes silnici na druhá stavení házeny, kdež tím nová škoda byla způsobena; strana střechy domku R. Habětínka byla tím způsobem celá na padrť rozbita.

Stůjtež zde některé příklady, jakou silou smršť vše rvala:
Od Trojovic do Řestok jel povozník, který v Hroch. Týnci složil dlouhé dříví, měl tedy úplně holý spodek vozu. Smršť srazila vše do silničního příkopu. –
Lidé v poli nemohli odolati a na zemi byli sráženi. –
U J. Jelínka stál při silnici jasan asi 40 cm silný v průměru. Ten byl jako houžev v kmenu zkroucen a pak koruna padla na štít, jejž silně porouchala. –
Kousky tašek s kostela shazovaných byly do protějších stavení tak vrhány, že ku příkladu
do dřevěných vrat u stodoly tak byly vraženy, že nebylo je možno vytáhnout. –
V Řestokách ve dvoře kotel od parní mlátičky byl přes celý dvůr hnán.
Bohudík nikdo na zdraví smrští neutrpěl.

- 51 -

Smršť zasáhla široký pruh naší drahé vlasti a všude hrozné spousty způsobila.
U nás odhadnuta byla škoda přes 40 000 K.

Pokrytí kostela bylo hrazeno 8 % přirážkou, kdežto rozbitá okna byla zatím opravena ze záduší. Budiž zároveň zde připomenuto, že vzdor usilovné snaze naší obce, nemohl býti patron přinucen, aby velice již sešlý kostel dal do pořádku; kromě toho farní správa v Hrochově Týnci prodala polovinu pole, kteréž patří k našemu kostelu.

Roku tohoto byly provedeny volby do říšské rady prvně na základě všeobecného hlasovacího práva, za politických bojů dříve neslýchaných. Pro náš kraj zvolen byl kandidát strany kat. zemědělců Fr. Šabata z Vrbice.
Kromě něho kandidovali:
za stranu agrární V Havelka, za stranu sociálně demokratickou Jirásek a za národně sociální Jeníček.
Volební boje působily škodlivě v jednotlivých obcích. I u nás brzy ucítěn byl jejich následek: „Rolnické ovocnické družstvo“, které již horlivě na přípravných prací se tužilo a jež již 93 členy čítalo, bylo zkáceno a rozešlo se. Tím i odsunuta na mnohá léta otázka jak nejlépe zužitkovati ovoce, na něž je náš kraj tak bohatý.

V předvolebním boji byla u nás zřízena organizace katol. zemědělců.

Škola zůstala stará, neboť vzdor vší námaze nepřišlo ještě rozhodnutí, kde má býti nové stanoviště.

Obec darovala výzbroj i hasičské nářadí, které jí dosud náleželo, zdejšímu sboru dobrovolných hasičů.

Obec naše přidala se k žádosti města Chrasti, aby tam zřízen byl okresní soud.

Za obecního strážníka zvolen J. Mareš.

Dne 1. ledna nastoupil zde službu říd. učitel po J. Černíkovi odšedším do Hlinska J. Jarolím z Morašic. Místo ind. uč. po Hanzlovské def. obdržela M. Benoniová.

Budiž zde zaneseno jaké potíže mívá obec s mnohými, kteří nedbají řádného života. K opuštěné rodině Kolcově vrátil se její otec. Ježto je vyučen krejčím, obecní výbor koupil a jemu zapůjčil šicí stroj. Rodina měla byt v obec. domku zdarma, denně dostávala od sousedů řádnou stravu, ale po kratičkém čase Kolc si vzpomněl, že nebude pracovati a opět rodinu opustil.

Na podzim chytil u Podvoleckých stoh slámy, který měli na zahradě asi 2 m od stavení urovnaný. Zapálilo jej jejich asi 4leté děvče, jež si u něho udělalo ohníček. Že panovalo bezvětří a byla ihned pomoc při ruce (pracovali sbory: náš, z Přestavlk, Zájezdce, dostavili se o něco málo později ze Řestok a Honvic), omezil se oheň pouze na zmíněný stoh. Škoda způsobená byla celkem nepatrná.

Přirážka obecní 17 %, školní 8 %. Za ovoce se utržilo …. .
- 52 -

Rok 1908

Konečně po veliké námaze obce naší rozhodla c.k. zem. šk. rada, že škola má státi v Trojovicích. Ježto Zájezdec již dříve odvolal své podpisy na žádosti o trojtřídku pro Přestavlky, Trojovice a Zájezdec a Přestavlky proti rozhodnutí nerekurovaly, mohly se hned dáti dělati plány na novou budovu školní.

V prvé řadě opět bylo jednáno o místo na poli F. Budinského. Týž konečně dal si říci a prodal korec v rohu mezi silnicí a hlubokým úvozem za 2 000 K ( l čver. sáh za 2 K 50 h.)

Rozhodnuto stavěti trojtřídku, neboť dětí zde stále přibývá (průměrně je jich nyní ročně 155). Plány vypracoval a pak i stavbu prováděl stavitel z Chrasti J. Döller. Náklad na holou budovu rozvržen na 35 464 K. Pořízeny nové dubové lavice vždy pro 2 žáky dle vzoru sezemického. Budova odevzdána svému účelu počátkem škol. roku v září.

Dokončení stavby však nedočkala se stará m. šk. rada, kteráž účinně o stavbu se starala. Byly
provedeny nové volby, do nové místní šk. rady byli vysláni z Přestavlk bývalí členové
Fr. Zlesák a J. Bakeš, z Trojovic bývalý člen Fr. Šafařík a noví Fr. Kysela (dolní) a J. Sokol.

I obecní výbor u nás se změnil. V srpnových volbách zvoleni byli Frant. Šafařík za starostu, Vlad. Sádovský, J. Jelínek, J. Sokol, A. Ročen, Fr Kysela (dolní), J. Nermuť, Fr. Štovíček,
J. Rybenský, A. Jelínek, V. Chvojka, A. Beck. Nastoupilo úplně nové představenstvo; bývalý starosta A. Beck volbu I. radního nepřijal.

Starý obecní výbor usnesl se nevyřizovati německé dopisy, kteréž by na obec došly a to tak dlouho, dokud Němci v naší vlasti ve svých obcích neuznají naši mateřštinu za jejich řeči rovnocennou a dokud k našemu národu nebudou se chovati čestně a spravedlivě.

V ohledu silnice do Nabočan též starý výbor učinil Nabočanům návrh, aby veškeré přípravy pro stavbu vykonaly se v r. 1909, aby na jaře 1910 mohlo se již stavěti

Na jaře chytila nezjištěným způsobem stodola Ant. Kysely v č. 14. Ač vítr táhl silně na stavení, že byla zde okamžitě pomoc – pracovali sbory: náš, z Přestavlk, Zájezdce, Řestok a Honvic – dále požár se nerozšířil.

Za ovoce se utržilo …. .
Obecní přirážka činila 17 %, školní 10 %.

(shlédl) 6.V. 1924.
Prof.Ant.Vorreiský
okr. šk. inspektor (v.r.)