---

---

---

PAMĚTI TROJOVIC část IV

- 91 -
Řídicí učitelé
_________________________________________________________________________________________
Od Do Jméno
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
1821 Sýkora Václav

27. 1. 1848 Turka František Xaver

27. 1. 1848 9. 11. 1850 Vrbata Jan

1850 1851 Hrdlička Jan

20. 8. 1851 1859 Sedlák Vojtěch + 31.2.1859

15. 9. 1859 1864 Pospíšil Jan

3. 3. 1864 3. 1877 Novotný František

1877 8. 1877 Vojáček Josef

1877 31. 8. 1878 Herr František

Pitra Jindřich

1.10. 1878 25. 2. 1881 Bačkovský Josef

25. 2. 1881 31.12. 1891 Roček Jan

1. 1. 1892 31. 8. 1896 Zavřel František

1. 9. 1896 31. 8. 1897 Tamchyna František zástupce

1. 9. 1897 31. 8. 1906 Černík Josef

1. 9. 1906 31. 12. 1906 Preininger Václav zástupce

1. 1. 1907 31. 8. 1923 Jarolím Josef

1. 9. 1923 31. 8. 1933 Teplý František + 8. 11. 1934

1. 9. 1933 31. 8. 1935 Bachtík Augustin zástupce

1. 9. 1935 31. 8. 1940 Šmahel Bohumil

1. 9. 1940 31. 8. 1944 Polívka Jindřich odsud dopsáno dodatečně

1. 9. 1944 31. 7. 1963 Zelený Josef

1. 8. 1963 31. 8. 1966 Peřina Milan

1. 9. 1966 31. 8. 1970 Vosáhlo Karel

1. 9. 1970 31. 8. 1971 Štěpán Josef zástupce

1. 9. 1971 31. 7. 1976 Švadlenka Adolf

1. 8. 1976 30 6. 1985 Hrubá Ludmila (vyučování ukončeno, přešlo do Hrochova Týnce, Rosic,
Chrasti u Chrudimi, později dle vůle rodičů i jinam)
- 92 -

Vzpomínky na zdejší učitele

Trojovice byly šťastny jak na výborné učitele a vychovatele, tak na horlivé veřejné pracovníky, z nichž vzpomínky zasluhují:

Roček Jan, řídicí učitel po dlouhém hledání sehnal látky na sepsání paměti této knihy do roku 1890. Tuto na svůj náklad pořídil, napsal a obci zdejší daroval roku 1888.

Zavřel František, řídicí učitel, byl hlavní tvůrce roku 1892 založení Hospodářské besedy v Trojovicích, kde byl jednatelem, za jeho vedení a přispění činovníků Hospodářská beseda kulturně vzkvétla, odebírala osm časopisů, pořídila knihovnu a jeviště. Každou středu večer byla schůze, kde se něco přečetlo a nejméně hodinu se debatovalo.

Pochobradský Jan, učitel, byl horlivým jednatelem při založení „Sboru dobrovolných hasičů“, zde roku 1892.

Preininger Václav, učitel byl hlavním činovníkem a pokladníkem „Spořitelního a záložního spolku“ v Trojovicích, nyní Kampeličky, a staral se o založení „Ovocnářského družstva“ zde, padlo r.1907.

Kalaš Josef, učitel a Novotná Emilie, učitelka byli oba horlivými činovníky „Tělocvičné jednoty Sokol“ v Trojovicích.

Teplý František, řídicí učitel, měl hlavní zásluhu na postavení elektrické sítě v Trojovicích roku 1914, kde byl jednatelem a pokladníkem po válce skoro do své smrti, a rádcem byl každému při sekunderním vedení. . U svazu elektrárenských podniků na naší lince
č. 4 z Pardubic byl mnoho roků jednatelem až do své smrti. –

U Hospodářské besedy zde byl po válce jednatelem a pokladníkem do své smrti; za něho vzkvetla Beseda hlavně hmotně, objednávalo se uhlí, umělá hnojiva apod.. Ze zisku postavili se dvě kůlny pro stroje a doplňovali se hospodářské stroje, které se členům půjčovaly. Reservní fond Besedy obnášel přes 14 000 Kč. Obrat peněžní byl ročně až přes půl milionu Kč. –

V Kampeličce byl od roku 1924 náměstkem starosty do své smrti 8/11 1934.

U „Tělocvičné jednoty Sokol“ zde, u „Sboru dobrovolných hasičů“ zde, a u „Okrsku Sboru dobrovolných hasičů“ byl vzdělavatelem.

U Osvětové komise zde byl jednatelem.

Všude pracoval rád, až se každý tomu divil, že to vše zastane a to pracoval zdarma. Když někde obdržel odměnu, tak ji přijal, ale celou rozdal na zvelebení školy, obce a podobné.

Zasloužené jsou tyto vzpomínky takových činovníků. Napsal V. Chvojka

-93 -

Rok 1934
Volby veřejných činovníků t.r. se v Trojovicích nekonaly.

Zemřelí
12/9 Roušarová Františka, soukromnice čp. 79
20/9 Švadlenková Filomena, výměnkářka čp. 60
3/11 Dostál František, výměnkář čp. 66
8/11 Teplý František, řidicí učitel v.v. v čp. 77

Změny majitelů
Čp. 18 Sádovský Vladislav a Antonie, postoupili usedlost svému synovi
Vladislavovi a jeho manželce Marii. Sami si učinili výměnek.
Čp. 10 Ročňová Emilie, provdala se za Šafaříka Josefa.
Čp. 48 Kvasnička František, strojvůdce v Pardubicích prodal domek tento svému bratrovi
Kvasničkovi Ant. cestáři v Zájezdci.
Čp. 31 Jelínek Čeněk postoupil usedlost tu svému synovi Josefovi a jeho manželce Elišce.
Sám si učinil výměnek.
Čp. 42 Štěpán Josef a Josefa, postoupili domek svému zeťovi a dceři Procházkovým Janu a Anně. Sami si učinili výměnek.
Čp.46 Štěpánovský Antonín a Antonie postoupili domek svému zeťovi a dceři Hanákovým Josefu a Marii. Sami si učinili výměnek.

Stavby
Zlesák Josef a Anežka čp. 29 postavili novou stodolu.

Obecní hospodářství
Úhrn příjmu 27 727,60 Kč, úhrn vydání 25 542,40, přirážky k daním …… Kč,
a to obecních 74 %, z toho místních školních 31 %;
zůstalo koncem roku obecního jmění 41 112,53 Kč a dluhu 3 033,- Kč.
Obecní sad měl příjmu 32,- Kč a vydání 319,- Kč.

Počasí - sucho a krupobití
Že od začátku května skoro do konce července ve zdejší krajině nepršelo (asi polovice Čech), byla úroda sena moc malá a obilí bylo na slámu moc málo, též zrna bylo méně, ale dobré jakosti. V studních zde nad silnicí jsoucích, nebylo dostatek vody, takže nedostávající vodu museli za řeky dovážet. Po žních přišlo malé krupobití, které na poli mnoho škody neudělalo, jen ovoce bylo potlučené. Koncem července přišly deště, půda byla stále vlhká, takže narostlo řepy, brambor a zeleného krmení neočekávaně.

Monopol obilní
Československá obilní společnost byla přede žněmi utvořená. Vykupovala obilí: pšenici, žito, ječmen a oves a sice parita Praha, a to pšenici za 164 Kč, žito 125 Kč, ječmen 125 Kč, oves 108 – 114 Kč. Ceny byly dle váhy hektolitru a jakosti. Každý měsíc se ceny zvyšovaly.

Z intervenčního obilí pšenice a žita, které z minulé sklizně zůstalo, musely mlýny všechno do 15/11 t.r. odebrati a míchati s letošním.

- 94 -

Právo kupovati obilí měla jen družstva a některé velké mlýny, obchodníci směli kupovati obilí jen pro družstva a velkomlýny.

Na takový velký odběr obilí nebyla družstva zařízena, takže nemohla všechno nabízené obilí hned odebrat a zaplatit.

Sbor dobrovolných hasičů – koupě motorové stříkačky
Sbor dobrovolných hasičů zde se usnesl, že koupí novou benzinovou motorovou stříkačku při hotovém placení.

Na vyzvání ukázky a zkoušky stroje, v létě přijeli dvě benzinové motorové stříkačky a to nejdřív od firmy Smekal v Slatinanech a pak od firmy Stratilek z Vysokého Mýta.
Oba stroje se líbily, nejdřív byla nálada pro koupi od Stratilka, pak od Smekala, od kterého je zdejší stříkačka z roku 1892 - tenkrát z Prahy – Smíchov.

Koupě stříkačky, uzavřena se Smekalem za 25 000 Kč s podmínkou, že při dodání stroj Sbor dobrovolných hasičů vyplatí hotově 20 000 Kč a za 14 dní, že provedená bude nová zkouška, montér hasičům potřebné ještě vysvětlí a obdrží 5 000 Kč - zbytek kupní ceny. Což se tak stalo k úplné spokojenosti.

Obec Trojovická dostala od okresního úřadu v Chrudimi povolení, že může dáti Sboru dobrovolných hasičů zde z komunikačního fondu do 10 000 Kč, Hospodářská beseda zdejší dala 4 000 Kč, Kampelička 1 000 Kč, p. Roušar Fr. zde dal sboru vkladní knížku přes 500 K, Sbor dobr. hasičů měl přes 6 000 Kč a zbytek si Sbor vypůjčil od zdejší Kampeličky a tak
dle úmluvy platil a stroj vyplatil.

Změna názvu firmy
„Spořitelní a záložní spolek pro Trojovice, Přestavlky, Zájezdec a okolí, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením“ dle nových stanov je ve společenstevním rejstříku zapsáno: „Kampelička, spořitelní a záložní spolek v Trojovicích, zapsané společenstvo s neobmezeným ručením“.

Zapsal V. Chvojka

- 95 -

Rok 1935
Zemřelí
15/2 Šafařík František, výměnkář čp. 2
6/10 Vacková Marie, manželka nájemce usedlosti Vacka Fr. v čp. 65
20/11 Novák Josef, výměnkář čp. 65 ve věku 88 roků

Změny majitelů
15/6 Jelínek Antonín, čp. 72 se oženil a převzal od matky hospodářství
2/11 Komárková Frant. a Anna, čp 67 koupily usedlost v Zájezdci čp 36 a prodaly zde domek čp. 67 sestrám Kyselové Karle a Anežce z Trojovic a pole prodaly Šafaříkovým Fr. a Anně z Trojovic čp. 7l.
23/11 Sádovský Bohumil, z čp 18 oženil se s Kyselovou Marií čp 55 a převzali hospodářství s výměnkem od rodičů Kysela Fr. a Blažena čp 55
26/11 Kopecký Alois oženil se a převzal hospodářství s výměnkem od svých rodičů Kopecký Frant. a Marie čp. 63
30/11 Novák Jaroslav, otec, rozdělil se se svým synem Novákem Josefem o usedlost
čp. 65 tím způsobem, že Novák Jaroslav obdržel do vlastnictví 4 ha 52 a 30 m2 a Novák Josef všechny stavby a 3 ha 72 a 38 m2 půdy.

Roku 1935 žádné větší stavby se v Trojovicích neprováděly.

Volby
19/5 do Národního shromáždění a do Senátu
26/5 do Okresního zastupitelstva a do Zemského zastupitelstva.
Při obou volbách členové komise z cizích obcí odváděli hlasovací lístky tam, kde byli
u volby.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jméno strany Národ. Senát Zastupitelstvo
shromáždění okresní zemské
Všech voličů bylo z Trojovic 168 165
Odevzdáno bylo lístků s volební komisí cizí 160 157 157 157
- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Republikánská strana (agrární) 62 62 72 71
Sociálně demokratická strana 14 12 12 11
Národně sociální strana 26 27 25 26
Lidová strana (katolická) 42 40 36 37
Živnostníci 10 10 7 7
Národní sjednocení (Kramář- Stříbrný) 2 2 2 2
Fašisté - - 2 2
Deutsche Partei 1 1 - -
Neplatných lístků odevzdáno 3 3 1 1
Úhrnem ……………………………… 160 157 157 157

Trojovický rodák p. Smetánka Rudolf, major v.v., byl při těchto volbách zvolen za poslance do Národního shromáždění za stranu „Národní sjednocení“ ve volebním okresu Plzeň. Je to první poslanec v Trojovicích narozený.

- 96 -

Řídicí učitel
Od l. září 1935 byl zde řídicím učitelem p. Šmahel Bohumil.

Slavnost
Dne 2. června 1935 bylo slavnostní odhalení pamětní desky na škole v Trojovicích zemřelému p. Teplýmu Frant., řídicímu učiteli v.v., která zní:
Zde žil a dlouhá léta působil milý občan řídicí učitel
František Teplý,
neúnavný pracovník pro blaho svých spoluobčanů.
Z vděčnosti věnují: Hospodářská beseda, Sbor. dobrovolných hasičů, Svaz č. 4 pro konsum elektr. energie a Kampelička, Místní školní rada, Elektr. družstvo.

Hasičské veřejné cvičení
Po slavnosti svrchu uvedené bylo zde okrskové hasičské veřejné cvičení s novou zdejší motorovou stříkačkou, na to byl koncert na zahradě čp. 8 při tom hasiči a jejich dorost provedli za součinnosti okolních sborů cvičení prostná a samaritánský odbor ukázky pomoci při úrazu.

Sbor dobrovolných hasičů v Trojovicích byl založený v květnu 1892, má v užívání vedle výzbroje z roku 1892 větší druh čtyřkolové pumpovací stříkačky a z roku 1934 motorovou stříkačku, obě stříkačky i s inventářem jsou uloženy ve zbrojnici v obecním domku čp. 76.
Sbor má členů čestných 14, činných 16 a přispívajících 7 a měl 31/12 1935 majetku
365 Kč 45/100 a dluhu 4 000 Kč.

Celá slavnost odhalení desky, hasičská cvičení i koncert byly velmi zdařilé a o zábavu i občerstvení bylo dobře postaráno. Při pěkném počasí a hojné návštěvě vše se
k spokojenosti zdařilo.

Obecní hospodářství
Úhrn příjmu 17 382,85 Kč, úhrn vydání 14 554,35 Kč, přirážka obecní 155 %, z toho místních školních %, z daní 5 406,55 Kč.
31/12 1935 činil obecní majetek 44 715,15 Kč, dluhy -0- .
Obecní sad měl toho roku příjmu 26,20 Kč, a výdajů 252,10 Kč.

Počasí
Jarní práce r. 1935 byly zpožděné, řepa se začala sít 12. dubna, pak bylo pohodlno, sena se sklidilo mnoho, ale přede žněmi byla velká vedra a sucho, což trvalo přes žně, obilí sklízeno bylo vše suché a zdravé, jakost zrna i slámy byly velmi dobré, v množství menším hlavně slámy.
Otavy skoro žádné nebyly. Po žněch bylo několik menších dešťů, takže i pod mělkou orbou po dešti zůstala spodní půda suchá, že se pro sucho těžko podzimní setba prováděla.
Sklizeň brambor byla asi poloviční jako roku 1934 a skoro všechny brambory byly drobné.
Též řepy cukrovky i krmné každý sklidil o mnoho méně, tak že kontigent řepy do cukrovaru málokdo plně odvedl. Od přede žní byla půda pod ornicí stále suchá.

Monopol na obilí byl toho roku přesnější tím, že roztřiďoval jakost a tím i cenu obilí se stoupající cenou později dodaného obilí; přitom, kdo odvedl přes 20 q obilí, musel odebrati část denaturovaného loňského obilí za zvýšenou cenu ku krmení.
- 97 -

Rok 1936

Zemřeli
17/2 Nováková Anna, výměnkářka čp 65 ve věku 92 roků
4/3 Štěpán Josef, výměnkář čp. 42
28/5 Šmejdová Marie, výměnkářka čp. 58
15/10 Sládková Anna, domkářka čp. 38
30/10 Sládek Josef, obuvník a výměnkář čp. 78
28/12 podvolecký Jan, výměnkář čp. 7

Změny, stavby
Změny majitelů usedlosti roku 1936 v Trojovicích nebyly .

Chvojka Ladislav, čp. 16, přistavěl k domovnímu stavení a chlévu míchárnu a kůlnu.
Sádovský Bohumil, čp. 55, přistavěl k domovnímu stavení výměnek a chlév.

Likvidace Tělocvičné jednoty „Sokol“
13/12 Tělocvičná jednota „Sokol“ v Trojovicích měla svou poslední a to likvidační valnou hromadu.
Ač první léta své činnosti jednota silně vzkvétala, mohutněla i finančně přízeň měla, předce poslední léta činnost „Sokola“ byla čím dál menší, až zanikla nadobro, a to proto, že žádný
ze zdejších, jak učitelů, tak ostatního občanstva se o cviční a kulturní činnost v jednotě nestaral. Toho času bydleli v Trojovicích dva učitelové, dvě učitelky a jeden výpomocný učitel, z nich byl jen p. učitel Bachtík členem Sokola zdejšího, a to až do konce, ostatní učitelové vůbec ani členy Sokola zdejšího nebyli.

Kulturní činnost
Zdejší obyvatelstvo má vzdělání. Vedle obecné školy též hodně jich navštěvovalo měšťanskou školu a malá část odbornou školu.
Noviny se zde hojně odebírají, hlavně malé deníky, málo týdeníků a to vesměs směru agrárního, klerikálního a sociálního.
Spolky skoro žádnou kulturní činnost nevyvinují, hmotně však všechny spolky dobře situovány jsou.
Kulturní činnost provádí jen místní osvětová komise, a to pouze půjčováním knih jen domácím a to zdarma jednou týdně. Knih má 534 zábavných, většinou od předních českých spisovatelů. Odborných knih též je mnoho, ale ty skoro nikdo nečte. Knihy všechny tyto jsou od Hospodářské besedy v Trojovicích, od bývalé tělocvičné jednoty Sokol, ze subvencí od obce pořízené a knihy darované.

Vzhled obce
Každému, kdo do Trojovic přijde, vzhled obce se líbí, neboť skoro všechny domy jsou zánovní neb nové, jsou vkusné a účelně pro hospodářství v řadách postavené.
Návse jsou urovnané, bez dolíků, louží a všelijakých skládek, takže na návsích jsou jen obecní ovocné stromy, pro elektriku ocelové sloupy, transformátor, u obecního domu čp. 76 mostní váha obecní, ve dvoře na návsi je postaven v zahrádce pomník padlým ve světové válce r. 1914 – 1918 a kůlny Hospodářské besedy v Trojovicích, které jsou postaveny na návsi mezi čp. 6 a 7.
- 98 -

Jako všude jinde, že i zde jsou potřebné doplňky, to je zřejmé, což zajisté delší dobu bude trvat než se to uzná, co je nejpotřebnější a dle finančního poměrů se to pořídí.

Obecní hospodářství
Roku 1936 obecní příjem činil 22 431,50 Kč, vydání 22 095,35Kč, obecní přirážky činily
115 %, obec si je vybírala sama, z toho místních školních bylo %, dle daní 5 486,55 Kč.
31/12 1936 obecní majetek činil 47 242,15 Kč, a dluhy - 0 - .
Obecní sad měl příjmu 79 Kč a vydání 395,90 Kč.

Počasí a sklizeň
Zima byla mírná, málo sněhu. Jarní osev byl v polovině března. Od května přes žně dost často pršelo, takže sena a zeleného krmení hojně narostlo. Ve žních bylo obilí vesměs polehlé, slámy bylo moc, ale špatné jakosti, zrna bylo přední jakosti velmi málo, střední jakosti kolem polovice, zadiny bylo mnoho, též obilí bylo něco vzrostlého, slámy značná část byla zpuchřelá. Za obilí z toho roku každý málo utržil.

Otavy, zeleného krmení, zeleného hnojiva, brambor, řepy cukrovky i krmné, narostlo mnoho a nic se nekazilo.

Ovoce bylo by dosti a pěkné, jenže plodonosných stromů zůstalo po zmrznutí stromů roku 1929 moc málo. Po tomto roce byly i stromky k sázení namrzlé, takže nyní jen některé nové stromky již začali ovoce ukazovati.

Oprava této knihy
Provedená byla knihařem Šinkorou v Chrasti.

Rok 1937

Zemřeli
23/1 Vacek František, nájemce hospodářství čp. 65
1/2 Kratochvil Leopold, hostinský čp. 24
1/6 Sádovský Vladislav, výměnkář čp. 18
3/7 Šťovíček Rudolf, soukromník (dříve majitel čp. 17)
23/8 Borovcová Františka, domkařka čp. 28
11/11 Beránek Josef, majitel hospodářsví čp. 23

Změny majitelů
Novák Jaroslav čp. 65 rozdělil se o usedlost čp 65 se svým synem Josef Novákem.
Po rozdělení Novák Jaroslav prodal asi 5 korců pole Chvojkovým Ladislavovi a
Marii čp. 16 a Novák Josef prodal asi 8 korců pole č.kat. 422 Chvojkovi Karlovi,
řed. radovi Zemské banky v Praze.
Kozákovi ze Řestok prodali v Trojovicích kus pole manželům Vaňáskovým Čeňku a Marii v Trojovicích čp. 14.

Borovec Josef převzal po své zemřelé matce hospodářství čp. 28
Doležal Josef a Pavla koupili domek čp. 46 od Hanáku.
-99 -

Stavby
Jelínek Josef, čp. 3l, postavil novou kůlnu a chlévky přes dvůr.
Kolc Josef, čp. 43 opravil domovní stavení, zdivo vyzdvihl, na to dal novou vazbu a kryt tašky drážkové.
Meduna František, čp. 57 sundal všechnu vazbu ze zdiva, rozboural, co bylo chatrného, znovu vyzdil, přestavěl obytné a hospodářské stavby, dal novou vazbu a kryt, tašky drážkové.

Tryzna
Tryznu , vatru ohněm hasiči zdejší zahájili za vsí a u pomníku padlým ve světové válce. Šmahel B, řídicí učitel zdejší školy, přednesl dobře procítěnou řeč o životě a pracích zemřelého 14/9 1937 prvního presidenta naší republiky
Osvoboditele Tomáše G. Masaryka.

Kulturní činnost
Obecní knihovna vedená Místní osvětovou komisí dostala jako jiná léta od obce 300 Kč, z čehož vydání činila. To byl jediný její příjem a půjčováním asi 1000 knih ročně, to byla jediná osvětová práce v Trojovicích.

Řepní kontigent
Kontigent řepy byl všem řepařům v Čechách zvýšen pro rok 1937 o 12 ½ %, a to tak, že každý dodavatel řepy dostal zvýšení kontigentu o 5 %, dalších 6 % si řepaři mezi sebou rozdělili tak, že přidali těm řepařům, kteří měli malý kontigent, tj. pod 8 q řepy po l míře všeho pole, zbytek l,5 % zůstal u každého cukrovaru řepařským organisacím na vyrovnání těm, kdo pak ještě měli malý kontigent neb žádný.
Úhrnem obnášel celý kontigent řepy roku 1937 z Trojovic pro cukrovar v Hrochově Týnci
8 876 q řepy brutto a pro cukrovar v Rosicích 3 094,6 q řepy brutto.

Řepa, jako poslední léta, se odváděla z Trojovic do cukrovaru v Hrochově Týnci . Rosický cukrovar vydával řepařům sám řepné semeno; účet za řepu vyplatil a dal povinný kostkový a denaturovaný cukr, řízky, kaly a melasu vydával cukrovar v Hrochově Týnci.

Počasí a sklizeň
Počasí bylo toho roku příznivé a také úroda byla všude pěkná a hojná. Sena, otavy podzimního krmení, brambor, krmné řepy, směsky na zeleno, všeho byla hojnost, jen slámy se sklidilo méně, ale dobré jakosti, poněvadž na poli obilí bylo jen polehlé a že nebylo ležaté, tím sláma nebyla zpuchřelá, za to zrna bylo všeho hojnost a dobré jakosti.

Řepy cukrovky narostlo tolik, že každému pěstiteli po odvedení cukrovarského kontigentu jí mnoho zbylo, kterou si mohl nechat v cukrovaru zpracovat na surový cukr, což málokdo udělal, takže přebytečnou řepu si rolníci nechali doma ke krmení. Něco málo z přebytečné řepy vyměnili do hor za dříví, nebo jí lacino odprodali.

Za řepu z cukrovaru dostali ä l q po 5% srážce na hlínu 12,40 Kč, dovozné z Trojovic do cukrovaru v Hrochově Týnci ä l q 80 hal., řízků lisovaných dostal zdarma 60 %, za přebrané řízky se platilo cukrovaru ä l q 2 Kč, saturačních kalů (zde zvané šámy) obdržel každý dle odvedené řepy 6 % neb peníze ¨l q 1,50 Kč, melasy dostal každý 0,5 % odvedené řepy neb peníze, kostkového cukru dostal každý in natura na 100 q odvedené řepy 4 kg cukru.
- 100 -

Semene řepového se dostalo na 100q řepy 10 kg zdarma, na zaorané řepy do 15/5 na druhý osev dávaly cukrovary semeno řepné zdarma. Za přebrané semeno se platilo za l kg 6 Kč,
za neodebrané semeno náhrada se neplatila. Zálohy na řepu cukrovary nedávaly.

Ovoce bylo by dosti, jen kdyby byly dospělé stromy.

Podobizna p. Ročka
Na titulním listě podobizna pana Jana Ročka, bývalého řídicího učitele v Trojovicích, který tuto knihu koupil svým nákladem, sehnal, sepsal historické události obce Trojovic a
roku 1888 obci Trojovické daroval.

Svrchu uvedený p. Roček přešel z Trojovic za řídicího učitele do Hrochova Týnce, kde sepsal dějiny Hrochova Týnce a dal je obecnímu úřadu tamtéž. Tam sestavená komise, která vybrala co se hodí pro tisk, přiložila různé podobizny, též spisovatelovu, a dala do tisku. Tyto knihy
pak se rozprodávaly.

Obecní knihovna v Trojovicích má knihu tu - viz B 282 (FG 115)
Já jsem z jedné mé knihy podobiznu tu vyndal a sem přilepil – 8/8 1938 V. Chvojka

Rok 1938

Volby
Obecní volby roku 1938 nebyly, poněvadž byla jedna kandidátní listina, čímž navržení byli zvoleni na 6 roků.

Činnost si rozdělili takto:
Starosta p. Jelínek Bohumil, rolník v Trojovicích čp. 22
Náměstek starosty p. Šafařík Vladislav, rolník v Trojovicích čp. 2
Radní. p. Chvojka Ladislav čp. 16 a p. Pelikán Antonín čp. 40
Finanční komise p. Netušil Jiří čp. 3, p. Rybenský Josef čp. 33, p. Kolc Josef čp. 43,
p. Novák Josef čp. 65, p. Kysela Eduard čp. 45, p. Sádovský Matěj čp. 4
Stavební komise p. Chvojka Lad. čp. 16, p. Vondra Ant. čp. 39 a p. Novotný Josef čp. 11
Zdravotní komise: p. Šafařík Vl. čp. 2, p. Chvojka Lad. čp. 16 a p. Pelikán Ant. čp. 40

Mimo obecní činovníky zvoleni:
Knihovní komise p. Chvojková M. č.73, p. Novotný Jos. č.11, p. Šmahel Boh. ř.uč. č.77
Kronikář p. Chvojka Václav č. 73

V místní školní radě učitelský sbor a p. Šafařík Vl. č. 2

Honební výbor Volba provedena byla 28/11 1938 a zvoleni byli na šest roků:
předseda p. Chvojka Lad. č. 16, pokladník p. Šafařík Vlad. č 2,
přísedícími p. Jelínek Fr. č.25, p. Zlesák Jos. č.29 a p. Sládek Jos č. 78

30/12 1938 honitba byla pronajata na katastru obce v Trojovicích
z volné ruky za roční nájemné 2 600,-- Kč na šest roků správě velkostatku v Přestavlkách (Asi za 11 Kč z l ha půdy.)
- 101 -

Zemřeli
24/6 Chvojková Marie, výměnkářka čp. 15

Změny majitelů
1/1 Špaček Ladislav a Marie koupili hostinec čp. 24 a od l/1 převzali živnost.
Polášek Jan, kovář, koupil kovárnu čp. 49 a v lednu se přistěhoval.
9/7 Šrámek Václav, čp. 13, postoupil usedlost tu svému synovi Václavu a jeho manželce.

Stavby
Jelínek Josef čp. 31 přistavěl dopředu domovní stavení.
Kostel z venku a vnitřku opraven, vymalován a dáno elektrické světlo.
U hřbitova plot opraven a učiněn plán na příští pohřbívání.

Kampelička
Novou volbou se přestěhovalo 10/3 od p. Chvojky Václava, čp. 73, pokladníka, k novému pokladníkovi p. Šmahlovi Bohumilu, říd.uč., do školy č. 77.

Silnice
Silnice z Hrochova Týnce přes Trojovice do Chrasti byla rozorána, znovu zasypána štěrkem, uválcována parními válci, polévaná, zasypána řečním pískem, polévaná a opět parními válci uválcována.

Velká voda
1/9 vystoupila voda ze řeky tak, že u čp. 52 byla až na silnici. Škody nebyly velké.

Slintavka a kulhavka
Slintavka a kulhavka přišly do Trojovic a okolí naposledy začátkem září na hovězí dobytek. Vzdor tomu, že zvěrolékaři již praxi měli, průběh byl mírný, ale zdlouhavý, pády dobytka byly jen při telení.

Židovská otázka
Z Německa silně se šířil antisemitismus po celé Evropě, tak že se všemožně židům znemožňovala jejich živnost, studia, spojenectví s křesťany a p. V Trojovicích nebylo vášnivých antisemitů, poněvadž židé v Trojovicích nebydleli. Poslední asi před 30 lety.

Úroda
Třešně po odkvětu pomrzly, takže domácí třešně nebyly.

Sena a jarní zelenina pro dobytek byla slabší jak průměrná.

Obilní sklizeň byla prostřední, jen pšenice, že polehly až před uzráním, daly hodně krásného zrna i pěkné slámy.

Otavy mnoho nebylo a podzimního krmení též méně.

Brambory byly pěkné, ale málo, kde byly dlouho pod vodou, vyhynuly.

- 10 2 -

Řepy bylo více pod průměr než nad průměr. Cena za řepu na jaře mezi řepaři a cukrovarníky ujednaná na 12,40 Kč za l q byla taktéž dle dohody z válečných poměrů změněná na 10,0 Kč za l q po dodání řepy a v měsíci dubnu neb květnu 1939, bude-li možné usnese se na doplatek řepy. Mimo cenu za řepu dostal každý pěstitel řepy zdarma na 100 q odvedené řepy řepového semene 10 kg, po odvezení řepy dovoz z Trojovic do cukrovaru v Hrochově Týnci ä l q po
80 h, za 0,5 % melasy 16 hal. a za kaly 9 hal., kostkového cukru 4 dkg a denaturovaného cukru l kg. Cukr obojí se vydával zdarma v Trojovicích.

Přebytečné obilí skoro všechno se prodávalo do družstev.

Lávka k Přestavlkům
Lávka k Přestavlkům byla čím dál ve špatnějším stavu, kozy, traversy i zábradlí byly ještě dobré, ale mostnice na chodníku byly některé tak shnilé, že obec Přestavlcká v listopadu lávku zatarasila, aby se po ní nemohlo volně přecházet, leda na své nebezpečí.

Obec Přestavlcká chtěla stavěti novou lávku a to společně s obcí Trojovickou, z důvodu, že hranice katastru jsou vprostřed řeky Ležáku, tudíž každá obec aby si stavěla lávku na svém katastru.

Obec Trojovická slíbila Přestavlckým, když místo lávky postaví most, co by vyhovoval domácí potřebě, že jsou zde ochotni na most přispívat, pozemek k mostu vykoupit a potřebnou cestu postavit, a aby Přestavlčtí učinili taktéž.
Přitom se počítalo, že okres bude v brzku rušiti most železný v Řestokách, který pro okresní silnici nevyhovuje, že by nám jej lacino nechal a železniční pluk v Pardubicích při svém cvičení za režijní výlohy by nám most přestavěl.

Trojovičtí nikdy nebyli žádani, aby byli společníky lávky k Přestavlkkům, poněvadž mají společnou lávku přes řeku Ležák se Zájezdeckými, mimo to postavili a vydržovali s obou stran Ležáku vjezd do řeky, aby se mohlo s povozy pro vodu, aby zde bylo koupaliště pro děti i dobytek a přes řeku vydlážděn jest žulovými kostkami přejezd.

Přestavlčtí nemajíce hlavně přejezd přes řeku, vjezd pro vodu a koupaliště, používali vždy společně s Trojovickými a Zájezdeckými, uvedený přejezd, aniž kdy byli žádáni o příspěvek na režii.

Kdy se původní stavby svrchu uvedené stavěli a za jakých podmínek se nyní neví.

Obecní hospodářství
(údaje nedoplněny)

- 103 -

Naše republika

Když roku 1918 nastal konec světové války a my, že jsme samostatným státem, byla radost mezi lidem velmi ohromná, třebaže starostí každý viděl z toho mnoho, přitom nouze a bída byly neodbytné.

Vyčerpané a sešlé bylo všechno, že to bylo až na podiv, v tak krátké době jaká sešlost všude byla a co bylo doplněno, tak jen náhražkou a to všude, ať to byl státní majetek jako úřady, dráhy, pošty, ústavy, nemocnice, silnice, kasárny atp. Továrny pracovaly buď válečné zboží neb náhražkové, pokud měly z čeho; obchody byly poloprázdné a v nich málo starého zboží a zbytek náhražky, řemeslníci neměli též z čeho dělat a venkov ten byl rekvizicemi tak vyčerpán, nejcitelněji dopadl dobytek, který se hned nedoplní. Stavby a nářadí volaly
o opravu, pole hospodáře.

Nejprvnější otázka po válce byla, jak zaženeme hlad a pak ostatní potřeby. Z Ameriky hned nám posílali obilí, mouku, sádlo a p. a dlouho to trvalo, než nouze byla zažehnána.
My jsme vyváželi právě vyrobený cukr, který byl v cizině kupován jako naše bílé zlato, též honem se kácelo dříví a vyváželo, průmysl též vyvážel a tak brzy jsme byli z nejhoršího venku.

Hodně se za těch dvacet roků všude nahospodařilo, stát řídil, kde bylo nejvíce potřeby bez ohledu jak místní na věc přispívají, vždy se hledělo na republiku jako na celek.

Hranice naší republiky, hlavně proti Německu, byly stále opevňovány, a když Německo 21/5 bez jediného výstřelu zabralo celé Rakousko, hned se vědělo, že je na řadě naše republika. Německé choutky, co měly za následek, že 21/5 bylo povoláno naše vojsko na vojenské cvičení obsadit německé hranice. S radostí všude se narukovalo, že je všude dobré opevnění, a říkali první nápor, než přijdou na pomoc naší spojenci, jako lví souboj vydržíme, a pak nás bude většina, a také do večera téhož dne byli naši vojáci na předepsaném místě, tak že ráno německé vojsko našlo již všude naše vojsko co nepřítele.

Nastalo vyjednávání za naší republiku s Německem, většina našeho vojska poslaná byla domů. Na obranu státu byly v naší republice dobrovolné sbírky, v Trojovicích bylo vybráno a odvedeno 7 853 Kč.

Dne 24. září 1938 byla v poledne vyhlášená mobilisace všech vojáků do 40 let, týž den všichni narukovali i koně a povozy.
Vojáci toto jednání považovali za ponižování nás od Němců, kde bude lepší válka, když dokáže se, že my dáváme každému pokoj, na nikom nic nechcem, aby nám byl též pokoj dán.

Když ale mělo dojíti k válce, spojenci nás opustili a nám dali jen radu, abychom v zájmu všeobecného míru na žádané podmínky Německu přistoupili, že nás v pádu naší války s Německem nebudou podporovat.

To byla rána pro nás neočekávaná a tak zdrcující, že každý u nás myslel na naší milou republiku, jak jí pomoci, když sami se nemůžeme proti takové přesile postaviti na odpor. To by bylo od nás šílenství. Proto i zde se schvalovalo, aby se s Němci vyjednávalo, třebaže Německo nám vezme přes 1/4 republiky bohaté na uhlí a průmysl.
- 104 -

Při jednání našich s Němci, ti ale tvrdí „My chceme, jen co je německé“. Poněvadž s většinou přijdou i menšiny, proto, jak oni budou jednat s menšinami, abychom jednali též tak, o čemž, že se vždy dohodnou.
Nám do naší národnosti se plést nebudou a hospodářsky, že doufají ještě, že naše výměna zboží stoupne.
Němci dobrou vůli ukázali, když změnou hranic dráhy přetrhány byly, že nám na zimu nemohli poslat potřebné množství uhlí, takže i velkými auty se vypomáhalo.

Maďaři si též vymohli na nás část Slovenska s maďarským národem a též tak Poláci s polským národem, takže z naší republiky nám nezůstalo ani 2/3 obyvatelstva ani půdy.

Že Slovensko a Podkarpatská Rus se domáhají autonomie, zdejší lid jim toho přeje,
z důvodu, co jsme tam dali peněz, aby obě země byly vybaveny jak u nás, dráhy, úřady, školy, silnice apod., třeba, že většinou z našich peněz, více jak z jejich, se na vše platilo, naší lidé tam museli jít zavést pořádek jaký je u nás, předce jsme bratrskou lásku z toho necítili ani vděku neb uznání jsme se od nich nedočkali.

Všeobecně se zde prorokovalo: Jako pro Rakousko-Uhersko byla Bosna a Hercegovina, kde jen větší vydání než příjem byly, za to uznání, vděk neb láska nikde nebyly, aby se nám též tak neodměnily bratrské národy ze Slovenka a Podkarpatské Rusi.

- 105 -

Rokem 1938 skončil poslední zápis Václava Chvojky, který se narodil roku 1888
a zemřel roku 1940.

Zhodnocení jeho života pro zápis do obecní kroniky sepsal jeho syn Jaroslav následovně:

Václav Chvojka
z Mikulovic č. 21 na okrese Pardubice koupil v roce 1885
rolnickou usedlost čp. 16 v Trojovicích.

Obytnou budovu zboural a postavil novou. Po dostavění v roce 1887 se oženil
s Annou Rumlovou z Dolních Bučic čp. 17, okres Čáslav a nastěhoval se s ní do této usedlosti

K této usedlosti patřilo celkem 7 ha polí, z toho 2 kusy za novou školou po 10 korcích, 2 malé kousky u řeky po l/2 korci, l korec byl na kopci a 2 korce pod ním v lukách.

Z tohoto manželství narodilo se celkem 8 dětí, z toho 6 synů a 2 dcery. Nejstarší syn Václav narodil se roku 1888 a nejmladší Jarmila narodila se roku 1904. Neštěstím rodiny bylo
úmrtí manželky (matky 8 dětí) v roce 1906. I za tohoto zoufalého stavu rodiny našla se Marie Nováková z Morašic u Vysokého Mýta, která se ujala vedení domácnosti a starala se o rodinu. S touto ženou se vdovec Václav Chvojka začátkem roku 1910 oženil.

Hospodářství bylo i při značných počátečních dluzích dobře vedeno a i při tak četné rodině vzkvétalo, takže bylo dětem umožněno studium, aby se mohly uživiti mimo rodinnou usedlost.

Jako dobrý hospodář byl činný v místní Kampeličce a ve správní radě cukrovaru v Hrochově Týnci (Rolnický akciový cukrovar).

Po l. světové válce předal usedlost svému synu Ladislavu, když si před tím postavil jako výměnek rodinný domek čp. 73 mezi Ceplovými a Marešovými. V tomto domku také
v roce 1940 umírá. Umírá na počátku druhé světové války, kdy mraky válečné již zatáhly celou oblohu nad Evropou. Pohřbu zesnulého zúčastnilo se značné množství místního i okolního obyvatelstva. Pohřben byl spolu s oběma manželkami na hřbitově evangelickém ve Dvakačovicích.

Až potud syn Jaroslav.

Zhodnocení nástupcem kronikářem, který jej znal již jen jako malý chlapec:

Václav Chvojka byl člověkem požívajícím nesmírné vážnosti u svých sousedů pro své odborné znalosti ve vedení hospodářství i pro svoji snášenlivou povahu.
Budiž mu proto čest.
(Nastupující kronikář Jindřich Špaček toto napsal 13.9.1971)